Poslední snímek Opportunity. Po zachycení údolí Marsu se sonda napořád odmlčela

NASA se v únoru oficiálně rozloučila se sondou Opportunity, která po patnáct let zkoumala povrch Marsu. Po prachové bouři se sonda odmlčela a její mise byla oficiálně ukončena. Než Opportunity „zemřela“, pořídila ještě poslední snímek rudé planety, který NASA zveřejnila až nyní.

Před rokem v květnu zkoumala sonda údolí Perseverance, které se nachází na vnitřní části kráteru Endurance. Je velké několik set metrů a tvoří ho řada mělkých koryt.

Právě toto údolí se stalo místem věčného odpočinku sondy – Opportunity zde zastihla obrovská písečná bouře, která zabránila slunečním paprskům, aby stroj zásobovaly energií. Proto jsou některá místa zachycená jen černobíle; Opportunity už nedokázala nasnímat tato místa přes filtry.

Experti kontakt se sondou ztratili 10. června. Posílali k ní neustále signály a pokoušeli se s ní navázat spojení více než tisíckrát. Po osmi měsících marných pokusů NASA misi 13. února 2019 ukončila.

Poslední snímek sondy Opportunity
Zdroj: NASA

V panoramatické interaktivní podobě si snímek můžete prohlédnout zde.

Před příchodem bouře nicméně Opportunity pilně pracovala, v údolí Perseverance pořídila mezi 13. květnem a 10. červnem 354 snímků, z nichž se dalo vytvořit nádherné panorama místa, které se stalo jejím hrobem.

„Toto poslední panorama symbolizuje, jak významná byla mise Opportunity pro zjevovávání a poznání,“ uvedl projektový manažer její mise John Callas z NASA.

„Napravo od středu na snímku je v dálce vidět okraje kráteru Endeavour. Nalevo od něj začínají na horizontu stopy vozítka, které pak vedou dolů k těm zajímavým geologickým místům, jež naši vědci chtěli zkoumat. A úplně napravo a nalevo je viditelné dno údolí Perseverance a kráteru Endeavour – neprozkoumané a čekající na další návštěvníky,“ dodal Callas.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...