Poslední šance na záchranu? NASA se snaží obnovit kontakt s Opportunity na Marsu

Americká vesmírná agentura NASA pokračuje ve snaze obnovit ztracené spojení s robotickým vozítkem Opportunity na Marsu. Vědci začali vysílat novou sadu povelů, které jsou zaměřené na méně pravděpodobné problémy, jež mohly vozítko postihnout a znemožnit mu tak kontakt se Zemí.

Opportunity minulý týden zahájilo již šestnáctý rok svého působení na rudé planetě. Poslední úspěšné spojení se Zemí se ale odehrálo loni 10. června. Pak hustá prachová bouře zakryla západní okraj oblasti Perseverance Valley, kde se rover nacházel, a postupně i celý Mars. Množství prachu v ovzduší způsobilo nedostatek slunečního svitu potřebného pro dobíjení baterií.

„Budeme pokračovat ve využívání různých technik ve snaze kontaktovat rover,“ sdělil projektový manažer pro Opportunity z Laboratoře tryskového pohonu (JPL) John Callas. Strategie nových povelů podle něj doplní dosavadní povely ve formě pípání, které se k Marsu vysílají od loňského září s očekáváním, že robotický výzkumník „pípne“ zpátky.

Kde je problém?

Vysílání nových povelů má trvat několik týdnů. Jsou zaměřené na tři možné problémy: selhání primárního X-pásmového radia sloužícího pro spojení se Zemí, selhání primárního i sekundárního X-pásmového radia nebo vypnuté vnitřní hodiny, které zajišťují časovou orientaci počítače roveru.

Možná poslední šance

Podle Callase se inženýři JPL v uplynulých sedmi měsících pokusili s Opportunity spojit více než šestsetkrát. Pravděpodobnost, že se jim to podaří, každým dnem klesá, a proto hodlají pokračovat ve využívání každého možného řešení, které by vedlo k obnovení komunikace.

Čas má přitom zásadní význam. Na Marsu se totiž blíží ke konci „sezona čištění od prachu“, tedy období, během něhož by zesílený vítr mohl očistit solární panely vozítka. Mezitím se na jihu planety blíží zima s extrémně nízkými teplotami, které by pravděpodobně nenapravitelně poškodily nedobité baterie Opportunity, vnitřní kabely i počítač.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...