Poruchy spánku po covidu mohou přetrvávat měsíce i roky, ukazuje český výzkum

Poruchy spánku po covidu přetrvávají i měsíce či roky, ukázal výzkum vědců z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ). Jde o nespavost, noční můry, náměsíčnost a živé sny. Vyplývá to z průběžných dat z rozsáhlého zkoumání, kterému se věnují odborníci z Centra výzkumu spánku a chronobiologie. U více než třiceti procent respondentů se po prodělání covidu objevily živé sny, nočními můrami trpí více než sedmnáct procent účastníků výzkumu. Nejčastějším problémem je nespavost.

Zatím není známo, jak přesně poruchy spánku v souvislosti s covidem-19 vznikají, některé hypotézy ukazují na možné poškození nervové soustavy buď přímým působením viru, nebo sekundárně v důsledku imunitní reakce těla.

„Vůbec nejčastějším problémem je nespavost, která se může projevovat problémy s usínáním, narušenou kontinuitou spánku, nebo naopak probuzením v brzkých ranních hodinách. Tento problém udává více než šedesát procent účastníků našeho výzkumu, a to bez ohledu na tíži akutního průběhu onemocnění covid-19. Při dlouhém trvání má nespavost vliv na celkovou kvalitu života a psychickou i fyzickou výkonnost,“ popsala lékařka Tereza Dvořáková.

Jak vypadá abnormální spánek

Vědci z NUDZ se zaměřují v první řadě na takzvané parasomnie, což je skupina onemocnění, která se projevují abnormálním chováním či prožitky ve spánku. „V souvislosti s prodělanou koronavirovou infekcí se může zcela nově objevit například náměsíčnost, noční můry nebo projevy svědčící pro RBD (porucha chování v REM spánku), kdy pacienti během noci předvádí své sny. Mohou mluvit, křičet, gestikulovat, kopat nohama nebo třeba i spadnout z postele,“ popsala Dvořáková.

Na problém některé z pacientů upozorní partner nebo si ho uvědomí, až když během noci shodí předměty z nočního stolku nebo se zraní. V některých případech podle Dvořákové může jít o první známku závažnějšího neurologického onemocnění, proto je v tomto případě vhodné vyšetření ve spánkové laboratoři na specializovaném pracovišti.

Lidé, kteří trpí poruchou spánku, se mohou obrátit přímo na odborníky z NUDZ. „Pokud vás po prodělaném onemocnění trápí noční můry, nadměrně živé sny nebo abnormální chování ve spánku, můžete se obrátit přímo na naše pracoviště a zapojit se do probíhající studie. Vyšetření ve spánkové laboratoři pomůže stanovit jasnou diagnózu a zvolit adekvátní léčbu. Zapojit se můžete rovněž vyplněním dotazníku na www.neurocovid.cz,“ doplnila Dvořáková. 

Prvním krokem k řešení poruch spánku je pravidelný režim a důsledné dodržování pravidel spánkové hygieny včetně zajištění vhodného prostředí ke spánku a omezení kofeinu, alkoholu a nikotinu v podvečerních a večerních hodinách. Pokud potíže pokračují, je vhodné se obrátit na lékaře. Někdy dokáže problém vyřešit praktický lékař, případně pacienta odkáže na odborníka. Součástí léčby mohou být nejen léky. Úspěšná bývá i psychoterapie zaměřená přímo na spánek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...