Portugalští vědci náhodou vytvořili šestinohé myši bez pohlavních orgánů

Tým portugalských bioinženýrů přišel na způsob, jak pomocí genetického inženýrství přidat myším další končetiny anebo je zbavit pohlavních orgánů. Tento výzkum by v budoucnu mohl pomoci nejen v hlubším pochopení genetických zákonitostí. Jednou by se daly poznatky využít i v lidské medicíně, například při léčení genetických poruch.

Šestinohou myš bez pohlavních orgánů vědci jako výsledek experimentu nečekali. Když bioinženýři z Instituto Gulbenkian de Ciência začali experimentovat s proteiny Tgfbr1, předpokládali, že u embryí pokusných zvířat dojde ke změnám v oblasti ocasu a páteře – netušili ale, jak rozsáhlé tyto změny budou.

Už starší výzkumy ukázaly, že u většiny čtyřnohých živočichů je genetický základ pro vznik zadních končetin i vnějších genitálií během vývoje soustředěný ve stejných strukturách. Ale jak jsou tento vývoj a tyto oblasti propojené, se zatím moc neví. Portugalští vědci geneticky upravili myši, aby se o tomto procesu dozvěděli více.

Myši bez pohlavních orgánů

Zaměřili se na takzvané receptorové proteiny, které se vyvíjejí na základě signálních drah Tgfbr1. Nejrůznějším způsobem je zapínali a vypínali, aby zjistili, jak se myší embryo bude dál vyvíjet. V jednom případě po deaktivaci genu nechali myší embryo vyvíjet se dál asi do poloviny doby březosti. Ukázalo se, že má šest nohou a žádné vnější pohlavní orgány – a že nohy navíc rostou z místa, kde by měly růst právě pohlavní orgány. Když postup zopakovali, výsledek byl stejný – šest nohou u samců i samic, přičemž u samců nevznikl penis a u samice se zase nevyvinul klitoris.

Vědci tohle sice nečekali, ale zaujalo je to natolik, že velmi pružně změnili směr svého výzkumu a rozhodli se zaměřit jen na tuto změnu a zároveň snahu ji co nejlépe pochopit. Při bližším zkoumání odhalili, že proteiny Tgfbr1 se přímo podílejí na řízení vývoje určitých základních struktur, z nichž se posléze stávají končetiny nebo genitálie. Mění totiž způsob, jakým se DNA skládá v buňkách, které tyto struktury vytvářejí.

V této fázi výzkumu jde „jenom“ o pouhé poznání bez snahy o konkrétní aplikaci. Ale otevírá to celou novou kapitolu, ze které by se vědci mohli dozvědět spoustu užitečných informací o tom, jak se vyvíjejí těla savců, proč se přitom občas objevují vývojové vady, ale také, jak by se jim dalo třeba předcházet. Další výzkum signálních drah Tgfbr1 a jejich role by podle autorů studie, která vyšla v odborném časopise Nature Communications, mohl také odhalit jejich předpokládanou roli ve způsobu, jakým se vyvíjí imunitní systém, a možná i v tom, jestli se nepodílí na metastázování rakovinových buněk.


Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...