Pong odstartoval před 45 lety revoluci ve videohrách. Tvůrce dostal zadání, „ať to zvládne i opilec“

Před 45 lety, 29. listopadu 1972, představila americká společnost Atari videohru Pong. Tento simulátor stolního tenisu si i přes svou jednoduchost získal mimořádnou popularitu a stál u zrodu videoherního byznysu.

Ačkoliv to tak nakonec dopadlo, Pong zpočátku neměl ambici ovládnout obývací pokoje. Přístroj o velikosti šatní skříně byl určen do hospod coby konkurent oblíbených mechanických automatů. Právě proto trval zakladatel Atari Nolan Bushnell na tom, aby ovládání hry bylo co nejjednodušší.

Inženýra Allana Alcorna prý dokonce instruoval slovy, že má stvořit kratochvíli, kterou bude schopen zvládnout „každý opilec“. V rozměrné dřevěné skříni byl zabudován malý černobílý televizor a dvojice otočných ovladačů, jejichž prostřednictvím hráči ovládali pingpongové pálky v podobě vertikálně pohyblivých obdélníčků. Cílem bylo odrazit poletující míček tak, aby jej protihráč nedokázal zachytit.

Princip hry byl tedy jednoduchý, stejně jako její grafika, která byla vzhledem k výkonu tehdejších počítačů vskutku spartánská. Přesto se z Pongu stal hit, a Atari se proto v roce 1975 rozhodlo prodávat i domácí verzi, která se připojovala k televizoru.

A pak se rozjel byznys…

Komerční úspěch domácí herní konzole od Atari se snažili napodobit další výrobci. Výsledkem bylo, že americké obchody zaplavily velmi podobné produkty a trh s videohrami se v roce 1977 zhroutil. Obnovit zájem hráčů se podařilo až o rok později díky japonské firmě Taito a její „střílečce“ Space Invaders, která stála na počátku zlaté éry videoher na přelomu 70. a 80. let minulého století.

V průběhu osmdesátých let začala videohrám vyrůstat konkurence v podobě stále výkonnějších a hlavně mnohem univerzálnějších osobních počítačů.

Z krize celé branže nakonec jako vítěz vyšla japonská společnost Nintendo a firmy ze země vycházejícího slunce dominují trhu videoher dodnes. Kromě Nintenda a jeho konzolí má početné davy fanoušky i druhý velký japonský výrobce, společnost Sony, která své stolní i kapesní přístroje tradičně nazývá PlayStation. Trojici globálně nejrozšířenějších herních systémů uzavírá konzole Xbox 360, za kterou stojí americký softwarový gigant Microsoft.

Jak se sbližuje herní a filmový průmysl

Od doby Pongu se počítačové hry výrazně změnily, zejména pokud je srovnáme třeba s vývojem filmového průmyslu. Jednak se vyrovnaly tržby filmového a herního průmyslu, ale také se hry začaly podobat filmům – a filmy hrám.

Průnik herní estetiky do filmů je jednou z nejdůležitějších změn, které definují současný „svět stříbrného plátna“. Zároveň je na vývoji her dobře vidět, jak rychle videohry dospívaly.

Na následujících videích lze vypozorovat, jak se forma videoher a filmů za zhruba čtyřicet let sblížila. Srovnejte vždy hru typickou pro daný rok s jedním z nejúspěšnějších snímků toho roku:

Rok 1972: Pong a Kmotr

Rok 1982: Joust a Blade Runner 

1992: Wolfenstein 3D a Poslední mohykán

2002: The Elder Scrolls III: Morrowind a Pán prstenů: Dvě věže

2012: Mass Effect 3 a Avengers

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 1 hhodinou

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 22 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Načítání...