Poláci pátrali po památkách z války, našli vzácný římský meč

Dva polští milovníci historie pátrali na jihu země za pomoci detektorů kovů po stopách bojů polské armády s vojsky nacistického Německa v září 1939. Nenašli pušky ani kulomety, ale asi dva tisíce let starý římský meč.

Nálezy zbraní římských legií nejsou v Evropě žádnou výjimkou; všude, kam Římané vstoupili, tak stavěli legionářské tábory. Ale římští vojáci nepronikali tak daleko severně. Proto je podle expertů tento nález naprosto unikátní a v této oblasti nemá obdobu, napsala polská média.

Tento typ zbraně se používal v 1. až 3. století našeho letopočtu, ale přesné stáří meče se určit nedá. Podle archeologů se jedná o jízdní meč zvaný spatha. Tyto zbraně patřily k nejdelším mečům, které Římané v armádě používali, jejich čepel měřila až 75 centimetrů – to je o čtvrt metru víc, než měl krátký meč gladius využívaný pěchotou.

Římský legionář-jezdec vybavený mečem spatha
Zdroj: Wikimedia Commons/David Friel

Našel se rozlomený na tři části. Okolnosti naznačují, že to zřejmě nebyla náhoda, zbraň mohla být zlomena během pohřebního rituálu. Pravděpodobně patřil bojovníkovi z východogermánského kmene Vandalů, který zbraň získal někde jižněji. Nález z pahorkatiny mezi městy Krakov a Čenstochová nyní zkoumají archeologové z muzea v druhém zmíněném městě, uvedla polská agentura PAP.

Ze zbraně se nedá nic usoudit ani o jejím původním římském majiteli. V dobách republiky, z níž nález pochází, už totiž jízdní jednotky netvořili jen bohatí patriciové jako za království, ale i obyčejní římští občané.

Odhaduje se, že v Polsku je možná až tři sta tisíc nadšenců s detektory kovů, který tvoří velkou komunitu fanoušků odhalování dosud neznámých stránek historie. Mnozí působí v rámci různých spolků, stejně tak jako nálezci meče Rafal Proszkowski a Mariusz Lampa ze sdružení Inventum, dodal PAP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...