Pokles případů covidu-19 bude v Česku pomalý, upozorňuje Centrum pro modelování

Pokles nových případů covidu-19 bude podle Centra pro modelování biologických procesů (BISOP) jen velmi pomalý. Doporučuje zpřísnění opatření nebo plošné testování podle vzoru Slovenska. Počet hospitalizací bude kulminovat kolem 10. listopadu. Centrum to uvedlo v situační zprávě, která hodnotí data za 45. týden. Výzkumný tým centra tvoří 17 vědců z Akademie věd ČR, Univerzity Karlovy a institutu CERGE-EI.

„Epidemiologická situace se od posledního týdne nijak zásadně nezměnila, stále směřujeme ke scénáři s jen velmi pomalým poklesem,“ napsal výkonný ředitel centra René Levínský. Aktivním řešením by podle něj mělo být další zpřísnění opatření pro urychlení poklesu nebo rychlé plošné testování jako na Slovensku.

„Pokud nechceme dělat nic, pak nám nezbývá než doufat v zopakování jarního efektu, kdy po několika týdnech začala epidemie klesat rychleji nežli počet kontaktů – pravděpodobně v důsledku toho, že se jednalo o kontakty se stále stejnými osobami a nových kontaktů přibývalo jen minimálně,“ dodal.

Podle dat, ze kterých centrum vychází, klesl počet rizikových kontaktů na začátku listopadu z běžných zhruba 22 na asi 10,5. Za rizikové centrum ve svých výpočtech považuje kontakt delší než pět minut, na rozdíl od ministerstva zdravotnictví, které tak označuje delší než patnáctiminutové setkání.

„Jakkoliv je pravděpodobné, že počet hospitalizací a těžkých případů bude kulminovat kolem 10. listopadu, nečeká nás žádný závratný pokles, situace se bude zlepšovat jen velmi pomalu a počet úmrtí bude klesat jen mírně,“ uvedla organizace.

Nejvíc nákaz je v práci

Centrum pro modelování biologických procesů upozorňuje na to, že 40 procent nákaz, tedy jejich největší podíl, vzniká na pracovištích. Je prý třeba firmy motivovat, aby umožnily práci z domova nebo alespoň bezpečnější pracovní prostředí. Doporučuje ve firmách povinné pravidelné testování.

Plošné a prakticky povinné testování na Slovensku podle BISOP poslalo při sedmdesátiprocentní účasti a asi sedmdesátiprocentní citlivosti antigenních testů do karantény asi polovinu z aktuálně pozitivních obyvatel.

V modelu jeho účinku v Česku počítá s hypotetickým plošným testováním o víkendu 14. a 15. listopadu. Vědci z centra předpokládají, že by záchyt byl asi 60 až 100 tisíc pozitivních případů. „V dlouhodobé perspektivě ale dochází jen k mírnému zlepšení,“ hodnotí centrum. Bylo by podle něj třeba za dva týdny celou akci zopakovat, podobně jako plánuje Slovensko.

„V případě dvoukolového plošného testování vidíme podstatně průkaznější výsledky. Do karantény by bylo odesláno 100 tisíc až 140 tisíc pozitivních, přírůstky na konci roku by klesly na úroveň 2000 až 3000 a počet hospitalizovaných na 4000,“ uvádí. Ani dvě vlny testování ale podle něj nemají na vývoj epidemie stejně pozitivní dopad jako ještě přísnější opatření.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) ve středu poslancům řekl, že podle něj je v tuzemsku ve srovnání s ostatními zeměmi poměrně přísný lockdown už teď.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...