Podle americké studie by se Viagra mohla stát lékem proti Alzheimerově chorobě

Alzheimerova choroba je vůbec nejčastější formou demence, jejíž příčinou je stáří. Postihuje stovky milionů lidí na celém světě, a přestože ji zkoumá mnoho špičkových vědců, neexistuje proti ní zatím žádná účinná léčba. Nová studie přichází s možností, že by na tuto nemoc mohla zafungovat Viagra.

Výzkumníci z Clevelandské kliniky provedli rozsáhlou analýzu asi šestnácti set léků schválených americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv, které se využívají pro léčbu jiných nemocí, ale mohly by teoreticky nějakým svým mechanismem pomoci také proti Alzheimerovi. Vyšší hodnocení přitom vědci dali lékům, které působí jak na amyloid, tak na tau –⁠ dva charakteristické znaky Alzheimerovy choroby.

„Jako nejlepší kandidát na lék se ukázala látka jménem sildenafil, u které už bylo v modelech prokázáno, že významně zlepšuje inteligenci a paměť,“ uvedl vedoucí studie Feixiong Cheng. Sildenafil se přitom už nyní běžně prodává –⁠ je známý pod obchodním názvem Viagra a používá se na sexuální dysfunkce u mužů.

Výzkumníci pak tyto výsledky propojili s databázi žádostí o léky od více než sedmi milionů lidí v USA, aby prozkoumali vztah mezi zdravotním stavem lidí, kteří sildenafil používají a kteří ne, a toho, jak se u nich rozvíjí, nebo nerozvíjí Alzheimerova choroba.

Viagra něco provádí s mozkem

Vědci zjistili, že u uživatelů sildenafilu byla po šesti letech sledování o 69 procent nižší pravděpodobnost vzniku Alzheimerovy choroby než u uživatelů, kteří sildenafil neužívali. Pro další zkoumání potenciálního vlivu léku na Alzheimerovu chorobu vědci vyvinuli laboratorní model, který ukázal, že sildenafil zvyšuje růst mozkových buněk a cíleně ovlivňuje tau proteiny. A to naznačuje, že nejde o nějaký placebo efekt nebo jinou korelaci, ale že tato látka má opravdu schopnost nějak ovlivnit změny v mozku související s onemocněním. Výsledky přelomové studie vyšly v odboorném časopise Nature Aging.

Vedoucí výzkumník Cheng upozornil, že studie je sice velmi zajímavá a její výsledky stojí za další výzkum, ale zatím sama o sobě neprokazuje příčinnou souvislost mezi sildenafilem a Alzheimerovou chorobou.

Podle něj je k určení účinnosti sildenafilu zapotřebí využít nejúčinnější zbraň vědy, tedy dvojitě zaslepené randomizované klinické studie zahrnující obě pohlaví a kontrolní skupinu, která bude místo účinné látky dostávat placebo. U dvojitě zaslepené studie nehrozí, že by nějak diagnózu nebo výsledky ovlivňoval lékař, ani on totiž nesmí vědět, jakou látku jeho pacient dostal.

Co na to říkají vědci

Lékař Ivan Koychev, vedoucí klinický výzkumník na Oxfordu, který se na studii nepodílel, uvedl pro deník Guardian, že se jedná o úžasný objev, protože „ukazuje na specifický lék, který může nabídnout nový přístup k léčbě tohoto onemocnění“.

Jeho názor potvrdila i další nezávislá expertka, profesorka Tara Spires-Jonesová, zástupkyně ředitele Centra pro objevné vědy o mozku na Edinburské univerzitě. Současně uvedla, že je třeba vzít v úvahu několik důležitých omezení. „I když jsou tyto údaje z vědeckého hlediska zajímavé, na základě této studie bych ještě nespěchala s tím, abych začala užívat sildenafil jako prevenci Alzheimerovy choroby.“

Opačně to vidí Susan Kohlhaasová, která vede výzkum ve společnosti Alzheimer's Research ve Velké Británii. Podle ní je Viagra, respektive sildenaildenflavin, v daném případě tím nejúčinnějším lékem, který má věda a medicína k dispozici.

„Možnost znovu použít lék, který je už licencován pro jiné zdravotní potíže, by mohla pomoci urychlit proces objevování léků a přinést život měnící léčbu demence dříve,“ poznamenala. Důležité také je, že u této látky jsou už dobře známé vedlejší účinky a jejich pravděpodobnost, což další výzkum výrazně urychlí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...