Pod Řípem našli archeologové vzácný hrob pravěké ženy

Na výjimečné společenské postavení pravěké ženy ukazují artefakty, které našli archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) pod horou Říp. Bohatý pohřeb z doby kamenné obsahuje měděné artefakty nebo náhrdelník ze psích zubů.

Archeologové objevili kruhovou pohřební mohylu u obce Račiněves na Litoměřicku. Měla v průměru osm metrů a pod navršenou zeminou se ukrýval bohatý pohřeb pravěké ženy. Ten vědci datují do doby 2900 až 2500 let před naším letopočtem.

„V této době existovala velmi přísná pravidla pohřbívání. Víme, že muži byli pohřbíváni na pravém boku hlavou k západu, zatímco ženy na levém boku hlavou k východu,“ vysvětlil vedoucí výzkumu Petr Krištuf.

Korálky z mušlí nalezené v bohatém pohřbu pod horou Říp
Zdroj: ZČU

Nalezená žena byla vybavena nejen keramickou amforou a kamennou čepelí, ale především bohatým náhrdelníkem, který byl tvořen několika šňůrami provrtaných psích zubů a stovkami plochých korálků vyřezaných z mušlí. Součástí byla i měděná spirála.

„Honosné náhrdelníky se v této době objevují vzácně, stejně jako měděné artefakty. Jsou dokladem, že pohřbená žena měla vysoké společenské postavení. To je ještě podtrženo nákladností mohylové konstrukce,“ přiblížil význam nálezu Krištuf.

Říp v hledáčku archeologů

Okolí hory Říp je v hledáčku archeologů ze Západočeské univerzity už několik let. Zkoumají tam nejstarší pohřební monumenty, které před přibližně šesti tisíci lety utvářely povahu zdejší krajiny. Mohyla pravěké ženy tak leží jen několik desítek metrů od jiné dlouhé mohyly, kterou stejný tým prozkoumal před třemi lety a která ukrývala unikátní dřevěnou svatyni a výjimečný pohřeb lukostřelce z období asi 3900 až 3700 let před Kristem.

Na výsledky těchto výzkumů se v srpnu mohla přijít podívat i veřejnost. V rámci akce Archeologické léto si desítky návštěvníků prohlédly naleziště a zblízka také právě objevené výjimečné artefakty staré skoro pět tisíc let.

Výzkum je součástí mezinárodního projektu, jímž se plzeňští archeologové zabývají společně s kolegy z Univerzity Karlovy, Univerzity Hradec Králové a Uniwersytet Wrocławski. Zajímá je především, jaký byl vývoj a vnímání rituálních míst a co všechno může krajina prozradit o našich předcích.

„Aktuální výzkum v Račiněvsi nám ukazuje, že v okolí hory Říp se v pravěku vyskytovala místa, která byla vnímána lidmi zcela odlišně než dnes. Jednalo se o posvátná místa, která sloužila k uctívání předků ne jednu nebo několik generací, ale pravděpodobně několik tisíc let. Naše výzkumy ukazují, že na těchto místech byly pohřbíváni především významní členové tehdejší komunity,“ dodává Krištuf.

Petr Krištuf ukazuje kamennou čepel, součást nálezu v pravěké mohyle
Zdroj: ZČU

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...