Počet požárů v Brazílii byl loni nejvyšší za posledních deset let

Počet požárů v Brazílii v roce 2020 oproti předcházejícímu roku vzrostl o 12,7 procenta. Brazilský Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE) loni zaznamenal v zemi 222 798 požárů, což je nejvíce od roku 2010. Informovala o tom agentura AFP, podle níž tato oficiální statistika vyvolá další tlak na vládu prezidenta Jaira Bolsonara.

V brazilské Amazonii ústav napočítal více než 103 tisíc požárů, což je roční nárůst o skoro šestnáct procent. V brazilské části největšího mokřadu světa Pantanal loni vzplálo podle INPE 22 tisíc požárů, což je o 120 procent více oproti roku 2019. Národní ústav pro výzkum vesmíru používá pro monitorování situace v lesích satelitní snímky.

Hořící „zelené plíce“ planety

Amazonie a Pantanal jsou jedny z nejvzácnějších ekosystémů na světě. Amazonský deštný prales, jenž leží ze šedesáti procent právě na území Brazílie, hraje významnou roli při pohlcování skleníkových plynů, jež přispívají ke změnám klimatu. Získal proto přízvisko „zelené plíce“ planety. Pantanal, jehož část leží na jihozápadě Brazílie, je domovem tisíce druhů rostlin a zvířat, přičemž řada z nich je vzácných.

Ničivé požáry loni zdevastovaly skoro čtvrtinu oblasti Pantanal, která se dále rozkládá v Bolívii a Paraguayi, zatímco oblast zasáhlo nejhorší sucho za skoro půlstoletí.

Člověk jako viník

Záběry spálené krajiny a mrtvých zvířat šokovaly svět a brazilská vláda v čele s krajně pravicovým prezidentem čelila kritice za to, že destrukci nezastavila. Jair Bolsonaro, jenž patří mezi skeptiky v otázce klimatické změny, podle mnohých upřednostňuje ekonomické zájmy před ekologickými.

Za Bolsonarovy vlády prudce vzrostlo odlesňování Amazonie, které nezastavila ani pandemie koronaviru. Od srpna 2019 do loňského srpna zmizel v Amazonii podle INPE prales o rozloze větší než Jamajka (která je rozlohou srovnatelná se Středočeským krajem), což je dvanáctiletý rekord.

Odborníci přičítají požáry v Amazonii z větší části lidem, kteří se snaží rozšířit půdu pro zemědělství, těžbu nerostů či dřeva. K šíření požárů pak podle ekologů přispívají klimatické změny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 1 hhodinou

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026
Načítání...