Pobyt na špatném vzduchu může u seniorů zhoršovat depresi, naznačil výzkum

U žen starších osmdesáti let, které dlouhodobě pobývaly v oblastech s velmi znečištěným ovzduším, zaznamenali vědci závažnější projevy deprese. To by přitom podle nich mohlo mít souvislost také se zhoršením paměti. O nových poznatcích informoval Journal of the American Geriatrics Society.

Dlouhodobý pobyt v místech se znečištěným ovzduším vědci spojují s celou řadou zdravotních rizik. Například letošní zpráva Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) upozornila, že v roce 2012 špatný vzduch spoluzavinil jenom v Evropě zhruba 400 tisíc předčasných úmrtí. Řada studií dává znečištění ovzduší do souvislosti také s větší smrtností na covid-19. 

Nyní se vědci z Univerzity Jižní Kalifornie zaměřili na to, jestli má tento celosvětový problém také vliv na průběh depresí u starších lidí. Došli přitom k závěru, že dlouhodobé vystavení oxidu dusičitému a pevným částicím v ozvduší je spojené s mírným zhoršením příznaků deprese.

Negativní dopady na paměť

Výsledky také ukázaly, že tento těžší průběh depresí by mohl souviset také se zhrošením paměti, a to i více než deset let po dlouhodobém pobytu na špatném vzduchu.

„Jedná se o první studii, která naznačila, jak znečištění ovzduší ovlivňuje projevy deprese,“ uvedl podle serveru EurekAlert! hlavní autor studie Andrew Petkus.

„Víme, že vystavení látkám, které znečišťují ovzduší, v pozdních fázích života urychluje stárnutí mozku a zvyšuje riziko vzniku demence,“ poznamenal jeho kolega Ťiou-čch' Čchen.

„Naše nové poznatky ale ukazují, že nejstarší skupina populace může na tuto neurotoxicitu reagovat jinak, než jsme předpokládali,“ dodal. Podle autorů je potřeba toto téma podrobněji prozkoumat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 1 hhodinou

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026
Načítání...