Plíseň banánů se šíří do Jižní Ameriky. Zničila už jeden druh tohoto ovoce

Několik zemí Latinské Ameriky vyhlásilo fytosanitární pohotovost v obavě z rozšíření choroby, která ohrožuje banánovníky. Učinily tak poté, co houbovitá plíseň postihla jednu plantáž v Kolumbii u hranic s Venezuelou. Zatím není potvrzeno, že jde o obávanou variantu takzvané panamské nemoci, která v minulosti zlikvidovala ve světě celý jeden druh banánů. Informoval o tom deník El País.

„Riziko této nemoci je potřeba brát velmi vážně, rychle se totiž šíří a v půdě přežívá až třicet let,“ uvedl kolumbijský ministr zemědělství Andrés Valencia, který se už kvůli tomu sešel se zástupci banánového průmyslu i s prezidentem země Ivánem Duquem.

Valencia nicméně připomněl, že tato nemoc banánovníků nepředstavuje žádné zdravotní riziko pro lidi. Pokud se ale rozšíří, může postihnout jen v Kolumbii skoro milion lidí, kteří se produkcí banánů živí. Kolumbie je šestým největším exportérem této plodiny, takže případná tamní epidemie by měla vliv i na světové ceny banánů.

Kolumbijské úřady zatím čekají na vyhodnocení vzorků, které poslaly do Nizozemska. Výsledky by měly být v srpnu. Už nyní ale provádí Kolumbie fytosanitární kontroly na hranicích, v přístavech i na letištích.

Opatření už přijaly i další země regionu, včetně Ekvádoru, který je největším vývozcem banánů na světě a kde je na produkci banánů závislá skoro pětina ekonomicky aktivní populace. Tento týden mají do Ekvádoru přijet i experti regionální zemědělské organizace Oirsa. V 60. letech minulého století tam totiž tato plíseň zdevastovala rozsáhlé plantáže.

Kontroly zavedly také Guatemala, Panama a Salvador.

Banánová smrt

Houbovitá plíseň fusarium R4T je mutací takzvané panamské choroby, která se u banánů objevila koncem 19. století v Panamě a v polovině minulého století prakticky zničila oblíbený druh banánů Gros Michel. Před 30 lety se choroba poprvé objevila na Tchaj-wanu a šířila se v Asii i Africe.

Kolumbijské úřady vyšetřují možnost, že se plíseň nyní do Kolumbie dostala z Venezuely, která se potýká s ekonomickou krizí a kde tamní vláda fytosanitární kontroly zřejmě neprovádí. „Migrace z Venezuely nám v tomto smyslu způsobila už jiné problémy,“ uvedl kolumbijský ministr zemědělství Valencia. Dodal, že například v roce 2018 řešili v pohraničí slintavku a kulhavku skotu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...