Planetární obrana dokázala včas najít asteroid, který by mohl ohrozit Zemi. Experiment zcela uspěl

Lidstvo by dokázalo včas odhalit asteroid, který by ohrozil Zemi. Ukázalo se to během experimentu, v němž vědci využili toho, že se jedna taková planetka k naší planetě opravdu přiblížila.

Asteroid Apophis astronomové objevili v roce 2004 a původně ho vyhodnotili jako planetku, u níž je značná pravděpodobnost, že v roce 2029 nebo později narazí do Země. Na základě dalších měření provedených během několika blízkých přiblížení jeho dráhu zpřesnili, a teď už vědí, že po dobu nejbližších nejméně sto let nepředstavuje žádné nebezpečí – současně ale mohl posloužit pro velice specifické cvičení.

Když se Apophis mezi prosincem 2020 a březnem 2021 naposled přiblížil Zemi, využili toho experti na planetární obranu, aby si natrénovali reakci na případné reálné nebezpečí z vesmíru. Aby bylo cvičení realističtější, Centrum pro malé planety (MPC) předstíralo, že jde o neznámý asteroid – a to tak, že jeho nové pozorování nespojovalo s jeho předchozími pozorováními.

Srovnání Apophisu s Ještědem a Žižkovskou věží
Zdroj: Wikimedia Commons

Naslepo, od začátku

Výsledky cvičení vyšly v odborném časopise The Planetary Science Journal na konci května.

Vše začalo 4. prosince 2020, kdy se planetka začala na obloze zjasňovat. Tehdy provedla sonda Catalina Sky Survey v Arizoně financovaná NASA první detekci a ohlásila její polohu na obloze do Minor Planet Center.

Protože pro účely tohoto cvičení neexistoval žádný předchozí záznam o Apophisu, byla planetka zaznamenána jako zcela nová. Následovaly další detekce ze systému ATLAS (Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System) se sídlem na Havaji, který financuje NASA, a ze systému Pan-STARRS (Panoramic Survey Telescope and Rapid Response System).

Když se Apophis dostal do zorného pole mise NASA NEOWISE, MPC propojil svá pozorování s pozorováními provedenými pozemními přehlídkovými dalekohledy a ukázal pohyb planetky po obloze. Dne 23. prosince MPC oznámilo objev „nové“ blízkozemní planetky. Účastníci cvičení rychle shromáždili další měření k posouzení její dráhy a toho, zda by mohla narazit do Země. 

„Přestože jsme věděli, že ve skutečnosti Apophis v roce 2029 na Zemi nedopadne, začínali jsme od začátku – s pouhými několika dny astrometrických dat z průzkumných teleskopů – a existovaly velké nejistoty v dráze objektu, které teoreticky umožňovaly dopad v tomto roce,“ popsal situaci Davide Farnocchia, který vedl výpočty pro určení dráhy pro Centrum pro studium blízkozemních objektů (CNEOS) JPL.

Během těsného přiblížení asteroidu v březnu 2021 použili astronomové JPL k jeho snímkování a přesnému měření rychlosti a vzdálenosti radar Goldstone Solar System Radar v Kalifornii. Tato pozorování v kombinaci s měřeními z jiných observatoří umožnila astronomům upřesnit dráhu a vyloučit pro účely cvičení dopad do roku 2029. A navíc potvrdili, že neexistuje možnost dopadu na nejbližších sto let.

obrázek
Zdroj: ČT24

Hlídač v kosmu

Zásadní data poskytla astronomům sonda NEOWISE, která obíhá vysoko nad zemskou atmosférou. Odeslala na Zemi výsledky pozorování Apophisu v infračerveném spektru, která by ze Země nebyla možná, protože vlhkost v zemské atmosféře pohlcuje světlo těchto vlnových délek.

„Nezávislá infračervená data získaná z vesmíru výrazně prospěla výsledkům tohoto cvičení,“ uvedli vědci. „NEOWISE byl schopen potvrdit znovuobjevení Apophisu a zároveň rychle shromáždit cenné informace, které mohly být využity při hodnocení planetární obrany, jako je jeho velikost, tvar a dokonce i informace o jeho složení a vlastnostech.“

Díky lepšímu pochopení velikosti asteroidu pak mohli zúčastnění vědci z Amesova výzkumného střediska NASA v Silicon Valley v Kalifornii také odhadnout energii dopadu, kterou by asteroid jako Apophis uvolnil. Mohli pak simulovat pás realistických míst dopadu na zemský povrch, který by v reálné situaci pomohl s případnou evakuací z těch nejvíce ohrožených míst.

„Vidět, jak se komunita planetární obrany během posledního těsného přiblížení Apophisu spojila, bylo úžasné,“ řekl Michael Kelley z oddělení planetární vědy NASA. „Dokonce i během pandemie, kdy bylo mnoho účastníků cvičení nuceno pracovat na dálku, jsme dokázali detekovat, sledovat a dozvědět se víc o potenciálním nebezpečí s velkou efektivitou. Cvičení bylo mimořádně úspěšné.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...