Parazit ničící borovice v částech Evropy může dorazit i do Česka, varují vědci

Po kůrovcové kalamitě, která v minulých letech masivně zasáhla v Česku smrkové lesy, hrozí teď nebezpečí borovicím. Vyplývá to z mezinárodní studie uveřejněné ve vědeckém časopise Forest Ecosystems. Podle ní se kvůli klimatickým změnám a obchodu se dřevem může ve střední Evropě objevit do roku 2040 nový invazní druh parazita – háďátko borové. To v současnosti ničí borové lesy v Portugalsku a Španělsku. Podle ministerstva zemědělství se dřevo z dovozu sleduje už teď.

„Pokud se háďátko borové dostane do Česka, může to mít vážné důsledky nejen pro naše lesy, ale také pro ekosystém a lesnický sektor, který už tak dostal zabrat po nedávné kůrovcové kalamitě,“ varuje Tomáš Hlásny, vědecký vedoucí Oddělení výzkumu rizik pro lesy z České zemědělské univerzity, který se na studii podílel. Podle něj se parazit může do střední Evropy rozšířit nejen kvůli rostoucím teplotám, ale i kvůli mezinárodnímu obchodu se dřevem.

Studie naznačuje, že existují podobnosti mezi šířením háďátka borového a kůrovcovou kalamitou, která způsobila masivní úhyn smrků v Česku. Oba druhy způsobují rozsáhlou úmrtnost stromů a mění lesní ekosystémy. Rozdíl je ale v tom, že kůrovec je na rozdíl od háďátka borového původním druhem vyskytujícím se na našem území, zatímco háďátko je druhem invazním. Ty nemají v novém prostředí přirozeného nepřítele, a proto se rychle šíří a škodí.

„V současnosti nemáme v Česku přírodní podmínky, které by mu umožnily přežít, ale postupně se k nim blížíme,“ upozorňuje Hlásny, který zároveň dodává, že v jižních oblastech Evropy se parazit už trvale usadil a jeho šíření je velmi rychlé.

Háďátko borové měří kolem půl milimetru
Zdroj: Wikimedia Commons/A. Steven Munson

Šíření podporuje globální obchod se dřevem

Háďátko borové je druhem hlístice červovitého tvaru, která napadá borovice a způsobuje jejich vysoušení. Parazit původně pochází ze Severní Ameriky, odkud se rozšířil do Asie a Evropy. Jeho přenašečem jsou zejména některé druhy tesaříků, na které se háďátka „nalepí“. Ve chvíli, kdy brouk přilétne na borovici, která je pro něj také potravou, háďátko se přenáší na strom.

Riziko v případě háďátek spočívá mimo jiné i v globalizaci obchodu se dřevem. Parazit se do Evropy dostal z Asie, kde způsobil rozsáhlé škody, například v Japonsku. „Háďátko se do nových oblastí šíří zejména prostřednictvím dřeva z infikovaných oblastí. Například v Portugalsku a Španělsku se mu nyní daří, přestože se tam uplatňují přísná karanténní opatření,“ doplňuje Miloš Knížek z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Jeden z hmyzích přenašečů háďátka – kozlíček sosnový
Zdroj: Wikimedia Commons/Siga

V Česku již probíhá monitoring dřeva a přenašečů, což má zabránit rozšíření háďátka. „Máme nastražené lapače na tesaříky, abychom měli přehled o jejich pohybu. Zatím byl evidován pouze jeden nález háďátka v jedné z dovezených palet, nicméně se nejedná o nic závažného. Nález byl zlikvidován,“ vysvětluje ředitel odboru zdraví rostlin z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Jakub Beránek.

Připravují se různá opatření

Čeští vědci a lesníci se už na možný příchod háďátka chystají. „Parazita ale není snadné zastavit. Pro představu – desetimetrovou borovičku dokáže háďátko zničit během pár týdnů,“ dodává Beránek.

„V případě, že by se vyskytla reálná nákaza, postupovalo by se stejným způsobem jako u jiných parazitů. Vymezily by se dvě zóny – zamořená a nárazníková. První je vymezena kruhem o poloměru 500 metrů od místa nálezu. V tomto vymezení bychom vykáceli vše jehličnaté,“ nastínil Beránek.

Háďátko pod mikroskopem
Zdroj: USDA Forest Service Region 2

Hlásny se ale obává, že opatření nemusí stačit. „V důsledku klimatických změn stoupají teploty, což může napomoci k šíření parazita. K jeho expanzi může silně přispět i obchod se dřevem, který je stále intenzivnější. Riziko je tedy mimořádně vysoké,“ upozorňuje.

Tentokrát by však šlo o borovice, které tvoří významnou část českých lesů, zejména v teplejších oblastech, jako je jižní Morava. Vysokou pravděpodobnost přenosu na naše území potvrzuje i Beránek. „Teplotní podmínky jsou u nás pro tohoto parazita již příznivé. Stačí opravdu málo. Tohoto škůdce je navíc velmi těžké vymýtit. Jako Česko máme zatím štěstí, že jsme ve vnitrozemí, tedy mimo přístavy,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali finanční pasti, které se ukrývají ve videohrách „zadarmo“

Většinu útrat ve videohrách, které nabízejí pro hráče přístup zdarma, platí jen malá skupina hráčů. Ti ale utrácejí tolik, že jejich chování může připomínat aktivitu hazardních hráčů, ukázal výzkum.
před 1 hhodinou

Vyvolávání deště v Kazachstánu budí v regionu obavy z „krádeže“ srážek

Vyprahlý Kazachstán se od jara uchyluje k metodě vyvolávání deště zvané „cloud seeding“, tedy „osévání mraků“, která se ve Střední Asii dosud nepoužívala, píše agentura AFP. Projekt vyvolal obavy v některých sousedních státech, zda manipulace s deštěm nepřipraví o srážky jiné části regionu, uvedlo Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).
před 3 hhodinami

Evropská věda hledá cestu, jak i skrze AI omezit testování na zvířatech

Sto padesát tisíc zvířat ročně, nejčastěji myší a potkanů, se využívá v Evropské unii k testování bezpečnosti běžně používaných chemických látek. V poslední době se objevují první náznaky, že to může jít i jinak. Vědci se snaží využít umělou inteligenci (AI), lidské buňky a takzvané miniorgány, aby vyvinuli novou generaci testů, které odhalují nebezpečné chemikálie. Mohly by lépe předpovídat rizika pro lidi i omezit využívání zvířat ve výzkumu.
před 3 hhodinami

VideoČíně se poprvé podařilo přistát se znovupoužitelnou vesmírnou raketou na pevnině

Čínská vesmírná raketa poprvé přistála na pevnině. Přidala se tak k americkým společnostem SpaceX a Blue Origin, které už znovupoužitelné raketové stupně běžně využívají. Šlo o teprve druhý let rakety typu Ču-čchüe-3, při prvním explodovala. Úspěšné přistání otevírá asijské velmoci cestu k opakovanému použití a tím i výraznému zlevnění startů. Evropská unie testuje vlastní znovupoužitelné rakety v několika projektech, zatím nejdál je Themis, ale pokročily už i francouzská MaiaSpace a německá Rocket Factory Augsburg.
včera v 12:14

Letošní El Niño může být nejextrémnější v dějinách měření

Stále více modelů předpovídá, že jev El Niño nabude letos zvlášť silnou podobu. Vědci ho zatím nikdy tak masivní nepozorovali, takže to může přinést změny, které se jim jen nesmírně obtížně předpovídají.
včera v 11:15

Vapování u mladých zvyšuje riziko dýchacích potíží, varují britští lékaři

Vapování může u dětí a mladistvých vést k potížím s dýcháním a spánkem nebo k problémům s duševním zdravím. Královská vysoká škola pediatrie a dětského zdraví (RCPCH) v Londýně upozornila, že je třeba zabránit lákavé propagaci elektronických cigaret a vaporizérů, uvedla stanice BBC.
včera v 10:21

Trump chce do roku 2030 šestkrát zvýšit počet amerických vzletů do vesmíru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal memorandum, které počítá s téměř šestinásobným ročním zvýšením počtu amerických vzletů do vesmíru. Do roku 2030 by ze Spojených států mělo být prováděno tisíc startů a návratů do atmosféry ročně, napsala agentura Reuters. Trumpův dokument rovněž nařizuje úřadům hledat nová místa vhodná pro starty raket.
včeraAktualizovánovčera v 07:30

V klinické studii uspěla první vakcína proti melanomu

Společnost Moderna ve spolupráci s farmaceutickou firmou Merck vyvinula personalizovanou terapii proti rakovině, která v pokročilé fázi klinického testování v kombinaci s přípravkem Keytruda snížila riziko návratu a šíření melanomu. Nová léčba je téměř o polovinu účinnější než doposud používané léky. Pokud dojde ke schválení, mohla by výrazně zvýšit pravděpodobnost lidí po operaci melanomu, že se jim nemoc už nevrátí.
20. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.