Pandy už nejsou ohrožené. Čína oznámila, že ochranná opatření zabrala

Čínské úřady oznámily, že pandy velké už nejsou ohrožené. Po desetiletích intenzivních snah o jejich záchranu se populace těchto savců ve volné přírodě zvýšila na 1800 kusů.

Pandy proto budou nově přeřazeny do kategorie „zranitelných“ zvířat, uvedli ve středu na tiskové konferenci čínští ekologové.

Čína se pokouší zvýšit populaci svých nejslavnějších zvířat už přibližně půlstoletí – klíčovou roli ve snaze zachránit je před vyhynutím tvoří rozsáhlé přírodní rezervace v několika horských pásmech.

Tyto snahy zafungovaly, obnova a ochrana ekosystémů, kde pandy mohou nerušeně žít, zabrala – a tak je již v roce 2016 Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) vyřadil ze seznamu ohrožených druhů. Pro Čínu to ale nebylo dostatečné a toto rozhodnutí až doposud nereflektovala.

„Čína vytvořila komplexní systém přírodních rezervací,“ řekli ve středu čínští experti, kteří tento krok oznamovali. „Velké oblasti přírodních ekosystémů byly systematicky a kompletně chráněny a také jsme vylepšili lokality s volně žijícími zvířaty.“ V roce 2017 Čína oznámila plány na vytvoření rezervace o rozloze 25 tisíc kilometrů čtverečních – to jsou přibližně rozměry celé Moravy.

Podle čínských expertů se situace v zemi zlepšuje nejen pro pandy – obnovují se i populace některých dalších vzácných a ohrožených druhů: „Počet zvířat, jako jsou sibiřští tygři, amurští levharti, asijští sloni a ibisové, se výrazně zvýšil,“ uvedli. K ochraně mnoha druhů pomohly i pandy – tím, že vznikly přírodní rezervace, daří se mnohem více populacím ohrožených zvířat.

Problematický sympaťák

Záchranu pand nejvíc komplikovaly samy pandy – jsou totiž nechvalně proslulé tím, jak nerady a komplikovaně se rozmnožují. Samice jsou schopné zabřeznout jen během krátkého období, které trvá asi 24 až 72 hodin za celý rok.

Současně jde o zvířata značně svéhlavá, samotářská a mnohdy i přecitlivělá na vnější podmínky – to se týká nejen jejich rozmnožování, ale i stravy, teploty a klidu, který potřebují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...