Oteplování oceánů způsobí, že žraločí mláďata budou menší a zranitelnější, varují vědci

Změna klimatu ohrožuje také žraloky. Ti se totiž vlivem rostoucích teplot vody rodí menší, zranitelnější a vyčerpaní. Upozornila na to nová studie, kterou zveřejnil časopis Scientific Reports. Podle vědců hrozí, že v budoucnu budou mít tyto paryby v oceánech problém přežít.

Vědecký tým se zaměřil na žralůčka okatého, který žije v oblasti Velkého bariérového útesu. Díky spolupráci s New England Aquarium sledoval,  jak tato paryba reaguje na zvýšení teploty.

„Zjistili jsme, že čím je voda teplejší, tím se vše děje rychleji. A to může být pro žraloky problém,“ poznamenala podle serveru EurekAlert! hlavní autorka studie Carolyn Wheelerová z University of Massachusetts Boston.

„Embrya rostla rychleji a rychleji také využívala své žloutkové váčky, které jsou jejich jediným zdrojem potravy,“ dodala Wheelerová. To podle ní mělo za následek, že se mláďata vylíhla dřív, byla menší a potřebovala okamžitě nakrmit.

Vejcorodí žraloci jako nejohroženější

Podle spoluautorky studie Jodie Rummerové z James Cook University bude mít voda v okolí Velkého bariérového útesu ke konci tohoto století během léta průměrnou teplotu přesahující dokonce 31 stupňů Celsia.

Stoupající teploty oceánů budou hlavní hrozbou pro žraloky, zejména pro ty vejcorodé, podotýká Rummerová. Žraloci se totiž o svá nakladená vajíčka nestarají. To znamená, že musí být schopna přežít odkázaná sama na sebe až čtyři měsíce.

„Žralůčci okatí jsou známí pro svou odolnost vůči změnám,“ uvedla dále Rummerová.  „Pokud se ani tento druh nedokáže vyrovat s oteplováním vody, jak se pak s tímto problémem vypořádají jiné, zranitelnější druhy,“ dodala. 

Podle Johna Mandelmana z New England Aquarium, který na studii dohlížel, je nezbytné, aby se na tuto problematiku soustředil vědecký výzkum. To by mohlo přispět k posílení ochrany živočichů, které jsou stoupajícími oceánskými teplotami nejohroženější. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 1 hhodinou

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026
Načítání...