Ohrožena je takřka polovina všech kvetoucích rostlin, varují botanici

Nahrávám video

Rostliny poskytují lidstvu téměř všechno, co potřebuje – potravu, oblečení, léky, čistý vzduch, stavební materiály či teplo. Nová zpráva britských Královských botanických zahrad v Kew Gardens teď ale upozorňuje, že téměř polovině známých kvetoucích rostlin hrozí vyhynutí. Vážně jsou ohroženy dokonce až tři čtvrtiny dosud nepopsaných druhů.

Na text slavné písně „Řekni, kde ty kytky jsou“ mají britští přírodovědci smutnou odpověď. Velká část vyhyne. Ohroženo je podle nich 45 procent známých kvetoucích rostlin po celém světě.

Součástí této nové zprávy je i část, která se věnuje těm druhům, které vědci zatím neobjevili nebo nepopsali. Autoři přiznávají, že odhadovat šance na přežití něčeho, o čem se neví, jestli vůbec existuje, je hodně odvážné. Zpráva botanických zahrad v Kew se ale opřela o statistiku a našla souvislost mezi tím, kdy byl druh objeven, a tím, jak je ohrožený.

„Odhalili jsme zcela jasný vztah, který je statisticky velmi dobře ověřený. Podle něj rostliny popsané v 19. století pravděpodobně ohrožené nejsou. Ale při pohledu na druhy popsané v letech 2019 a 2020 je daleko vyšší pravděpodobnost jejich ohrožení,“ vysvětluje Matilda Brownová, která v Královské botanické zahradě pracuje.

Neznámé kouty planety

Rozmanitost rostlinného života, kterou lidé vidí kolem sebe, je stále jenom zlomkem toho, co Země nabízí. Pod pláštěm neviditelnosti se stále ještě ukrývá řada tropických oblastí Asie a Jižní Ameriky. Jen od roku 2020 tam vědci popsali 18 880 nových druhů rostlin a hub. Ze všeho nejvíc je ohrožuje změna prostředí, kterou způsobují nová využití, například zemědělství.

„Pokud se nerozhoupeme a nezačneme prozkoumávat oblasti planety, kde ještě neznáme, jaké druhy rostlin a hub tam žijí, pak tyto druhy mohou vyhynout, aniž bychom věděli, že kdy existovaly,“ doplňuje další biolog z Královských botanických zahrad Martin Cheek. Z výsledků ale není vyděšený. „Myslím, že to není beznadějné, je totiž moc zajímavé nacházet pro vědu úžasné nové druhy.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 13 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 15 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 17 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...