Z indického kosmodromu Šríharikóta odstartovala raketa PSLV-XL v rámci mise Proba-3 Evropské kosmické agentury (ESA). Páteří projektu je dvojice satelitů ke zkoumání nejsvrchnější části sluneční atmosféry známé jako koróna. Na přípravě mise a vývoji zařízení se podíleli také Češi.
Raketa odstartovala v 16:04 místního času (11:34 SEČ). Původně odborníci let plánovali na středu, z technických důvodů ho ale odložili na čtvrtek. Oba satelity se od horního stupně nosné rakety úspěšně oddělily asi osmnáct minut po startu. Od sebe se pak družicový pár vzájemně odpojí na počátku nového roku, kdy také začne se sérií provozních testů. První měření koróny z oběžné dráhy kolem Země se předpokládá do čtyř měsíců.
„Jsem vděčný ISRP (indické vesmírné agentuře) za perfektní výstup na oběžnou dráhu. Nyní začíná skutečná tvrdá práce, protože oba satelity musí dosáhnout pozic s přesností průměru tloušťky nehtu, zatímco je bude dělit vzdálenost v podobě délky jednoho a půl fotbalového hřiště,“ řekl manažer mise Damien Galano.
Malé zatmění
Czech Space Portal uvedl, že Proba-3 jako první na světě využívá dvojici satelitů letících ve vysoce přesné formaci. Jejich úkolem bude vytvořit umělé zatmění Slunce, kdy se jedna družice postaví mezi tu druhou a naši hvězdu, čímž vznikne stín. To umožní druhému satelitu lépe zkoumat takzvanou korónu, kterou normálně přehluší jasné světlo. Vzdálenost družic při tomto výzkumu bude 144 metrů.
Experti počítají s tím, že po dobu dvouletého trvání základní části mise provedou asi padesát simulovaných zatmění ročně. Uměle vytvořené zatmění potrvá při každém pokusu nejvýše šest hodin.
Podle vědců neexistoval jiný způsob k dosažení potřebného optického výkonu než vytvoření stínu pomocí disku na druhém aparátu. Šéf ESA Josef Aschbacher k tomu uvedl, že v současnosti nelze uskutečnit let s jedním zařízením, které by muselo být dlouhé 150 metrů.
„Pokud Proba-3 se dvěma malými sondami dosáhne srovnatelného výkonu (jako s jednou velkou), otevře mise nové cesty práce ve vesmíru. Představte si vícero malých platforem, které spolupracují na vytváření vzdálených virtuálních teleskopů,“ řekl Aschbacher o řešeních, které Proba-3 může umožnit.
Česká dvířka
Vývoj systému trval více než deset let a stál 200 milionů eur (přibližně pět miliard korun), uvedla agentura Reuters. Speciální dvířka, která ochrání před Sluncem důležitý přístroj na evropských družicích, vyrobil pražský Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ).
Dvířka musí odolat extrémním teplotám ve vesmíru, které se pohybují od minus 100 stupňů Celsia až po 110 stupňů Celsia. VZLÚ je důkladně otestoval v laboratořích v Praze. Povrch dvířek je pokryt speciální bílou barvou, která pomáhá odrážet sluneční záření a chrání je před přehřátím. Dvířka jsou vyrobena z lehké, ale pevné hliníkové slitiny, nejvíce namáhané části jsou pak vyrobené z titanu, který je velmi odolný.
Mise Proba-3 je další v sérii projektů ESA, které se soustředí na pozorování Slunce a monitorování kosmického počasí. První byla Proba, později přejmenovaná na Proba-1. Cílem bylo vyzkoušet chování technologií v kosmu. Misi tohoto malého projektu odborníci původně plánovali na dva roky, zařízení ale funguje dodnes, i když již nevyužívá hlavní snímkovací přístroj, kterým je spektrometr CHRIS.
V roce 2009 následovala Proba-2, na kterou o čtyři roky později navázala Proba-V. U mise Proba-2 čeští vědci a firmy zkonstruovali dvojici zařízení na sledování ionosféry. Cílem následné Proba-V bylo monitorovat stav a růst vegetace na Zemi.
