Odpůrce očkování často spojuje touha po zisku. Většina webů na šíření dezinformací vydělává, ukázala studie

Šíření dezinformací o nebezpečnosti očkování se pro někoho může stát cestou ke slávě, dalším dává životní naplnění v upřímné snaze pomoci jiným, ale pro většinu aktérů na této scéně je to cesta k penězům. Ukázala to studie, která vyšla na konci roku 2022 v odborném časopise Journal of Communication.

Očkování je důležitým výdobytkem moderní společnosti. Chrání ji před nakažlivými nemocemi, které by se díky vysoké koncentraci lidí snadno přenášely. Zachránilo životy stovek milionů a možná miliard lidí. Jen vakcína proti neštovicím zabránila asi 200 milionům úmrtí. Přesto v některých částech společnosti přežívá názor, který se objevil už při prvních očkovacích kampaních, tedy že vakcíny škodí. 

Tyto skupiny se označují jako antivaxeři. Spojuje je to, že zdůrazňují negativní účinky vakcín, a naopak zamlčují ty pozitivní. A vyvozují z toho, že očkování je nejen zbytečné, ale mnohdy i škodlivé. Podle řady studií právě tyto organizace hrají klíčovou roli ve společenské nedůvěře vůči očkování.

Experti na zdravotní problematiku, sociologii i dezinformace si proto kladou otázku, proč to dělají. Práce vědců z Oxfordu ukázala, že nejčastějším cílem je zisk. Analýza potvrdila, že asi 85 procent webových stránek nějak spojených s antivakcinačním hnutím se pokouší na této činnosti profitovat. 

Závěry není možné přenést na situaci v Česku

„Nejprve jsme vybrali vzorek 59 různých antivaxerů, kteří se starají alespoň o jednu webovou stránku (a často i o skupinu přidružených profilů na sociálních sítích). Poté jsme provedli mnohostrannou analýzu obsahu a funkcí každé webové stránky a na základě přehledu metod on-line monetizace jsme analyzovali, jakým způsobem se snaží získávat finanční zdroje,“ popisuje autorský tým.

„Náš sběr a analýza dat probíhaly od listopadu 2020 do května 2021,“ dodali vědci. Z 59 stránek jich 51 využívalo nějakou formu monetarizace, tedy finančního zisku.

Analytici ale zkoumali jen stránky v angličtině, jejich výsledky tedy není automaticky možné přenést například na situaci v České republice.

Dary, prodej knih i „zázračných“ prostředků

Analytici také sledovali, jaké metody stránky pro zisk peněz používají. Byly velmi rozmanité, pohybovaly se od žádostí o peněžní dary přes prodej nejrůznějších informačních produktů, jako jsou knihy a letáky, až po prodej jiného zboží nebo „léčivých“ produktů. Dalšími způsoby zisku financí byly klasické reklamní bannery umístěné na těchto stránkách, ale i možnosti stát se „členem“, a tedy platit členské příspěvky. Řada stránek navíc kombinovala více způsobů současně.

Aby si udržely pozornost sledujících, volí tyto portály a profily tři nejčastější strategie. První z nich je hra na celebritu. Tady se antivaxeři snaží zdůrazňovat svůj osobní příběh, stávat se pro své sledující jistou formou celebrity a pracovat s nimi podobně, jako to dělají slavné osobnosti ve svých marketingových kampaních. To znamená, že posilují pocit vzájemné blízkosti, osobně se s fanoušky setkávají a osobně se angažují.

Druhou metodou je vytváření pocitu, že jde o široké sociální hnutí, jehož síla se nadměrně přehání, přestože ve skutečnosti reprezentuje jen několik málo procent populace. Tato strategie zdůrazňuje pocit vyvolenosti a výjimečnosti sledujících.

A konečně třetí strategií je vydávání se za zpravodajské portály, kdy se neověřené, nekvalitní a zavádějící informace vydávají za ekvivalent nebo dokonce lepší variantu mainstreamových zpráv. Také zde se mnohdy přístupy kombinují; některé „celebrity“ například svým fanouškům prezentují „informace“.

Nejčastější cestou, kudy finance od fanoušků k antivaxerům proudí, je PayPal, který využívalo celých 76 procent sledovaných stránek. Dalšími metodami jsou platba kreditní kartou anebo off-line platební cesty.

Úspěch díky on-line prostoru

„Kampaně proti očkování se v některých ohledech podobají tradičním sociálním hnutím, protože se opírají o širokou lidovou základnu,“ uvádějí autoři studie. Stejně jako mnoho jiných současných hnutí ale antivaxeři přijali novější trendy umožněné on-line prostorem. Upouštějí tedy od financování, které bylo u sociálních hnutí v minulosti běžné, tedy od tradičních členských příspěvků i forem organizace.

Antivakcinační skupiny kombinují několik strategií mediálního a sociálního zapojení a plně využívají zázemí informační infrastruktury k podpoře svých kampaní. Strategie zahrnují prosté zpeněžení pozornosti prostřednictvím tradičních mechanismů členství v komunitách, které však kombinují s moderními digitálními možnostmi propagace síťového obsahu.

Takové skupiny si nárokují nebo napodobují status neziskových charitativních organizací nebo politických stran a mnohdy se zároveň integrují i do ekosystému kryptoměn. Nabízejí služby, vybírají dary prostřednictvím šeků za konzultaci s některým ze svých zdravotních poradců.

Řešení? Velmi obtížné

Autoři končí studii úvahou o tom, že zabránit antivaxerskému hnutí v šíření dezinformací bude těžké. Řada států se pokouší odstřihnout tyto organizace od zdroje financí, ale tím, že jsou vícezdrojové, to zřejmě nebude možné.

„Řešení širšího antivaxerského ekosystému tak bude vyžadovat soustředěnější úsilí o jeho podkopání. Například platformy jako PayPal a Google by neměly přijímat platby za dary, členství nebo zboží od známých subjektů zaměřených proti očkování; Amazon by měl zvážit odstranění produktů, které jsou používány k šíření dezinformací o očkování; webové stránky pro crowdfunding by neměly hostit kampaně proti očkování. Tyto platformy by také měly řešit reklamu, která je pomáhá financovat,“ doporučují vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 20 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...