Očkování nezpůsobuje autismus. Důkaz přinesla studie na více než půl milionu dětech

Očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám nezpůsobuje autismus. Dokazuje to velmi rozsáhlá studie dánských vědců, která měla definitivně potvrdit nebo vyvrátit toto často šířené podezření. Autoři práce s ní přišli v době, kdy se zejména spalničky šíří dříve nevídanou rychlostí.

S podezřením, že vakcíny MMR (tedy očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám) měly způsobovat autismus, jako první přišel gastroenterolog Andrew Wakefield roku 1998. Jeho teorie ale byla mnohokrát vyvrácena, žádný výzkum totiž nenašel příčinnou souvislost. Podle vědců, kteří tento fenomén analyzovali, jde jen o náhodu, protože očkování probíhá právě v době, kdy se u dětí mohou začít projevovat symptomy autismu – tedy mezi 12. a 15. měsícem věku. Wakefieldův článek byl nakonec z prestižního časopisu Lancet, kde původně vyšel, stažen. 

  • Spalničky jsou vysoce nakažlivé virové onemocnění. Inkubační doba, tedy čas od vniknutí původce nákazy do organismu až po první příznaky, je zhruba 7 až 21 dní.
  • Projevy spalniček jsou horečka, kašel, rýma, světloplachost a zarudnutí očních spojivek. V ústech a na sliznici tváří mohou být bělavé tečky se zarudlým okolím.
  • Čtvrtý až pátý den se objevuje sytě červená až fialová vyrážka, která začíná na záhlaví a šíří se na obličej, krk, břicho a končetiny.
  • Při léčbě je ze zákona povinná hospitalizace na infekčním oddělení a izolace po dobu sedmi dnů od objevení vyrážky. Do karantény musí také všichni neočkovaní, kteří se s nemocným setkali.
  • Zdroj: ČTK

Wakefieldova práce sice nebyla v pořádku, ale její dopad se ukázal jako nesmírný: od té doby se neustále diskutuje o bezpečnosti očkování, nekonečné debaty se nyní přesunuly na webové stránky. Jsou sice pochopitelné, protože každý rodič se obává o zdraví svého dítěte, ale vycházejí z chybných předpokladů o rizikovosti vakcín a současně výrazně podceňují nebezpečnost samotných nemocí.

Na začátku března varovala organizace UNICEF, že spalničky se po světě šíří šokující rychlostí, především mezi neočkovanými dětmi. Nejvíce nebezpečné jsou v rozvojových zemích, ale také v Evropě na ně už během roku 2018 zemřely desítky dětí. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) patří odmítání očkování mezi desítku největších zdravotních hrozeb, jimž lidstvo čelí.

Nová studie zveřejněná v odborném časopise Annals of Internal Medicine vznikla roku 2002 a podle jejích autorů plně vyvrací veškeré možné námitky vůči očkování, zejména proti vakcíně MMR.

Fakta o studii

Dánští lékaři v rámci výzkumu prověřovali 657 461 dětí narozených v Dánsku v letech 1991–2010. Za tu dobu našli 6517 dětí s autismem. Analýza neobjevila jakoukoliv souvislost mezi výskytem očkování a vznikem autismu. Autoři práce se přitom soustředili i na nejčastější body kritiky protiočkovacího hnutí. To tvrdí, že existují skupiny dětí, jež jsou zranitelnější vůči vakcinaci než ostatní. Vědci se tedy zaměřili na nejrůznější faktory, které jsou se vznikem autismu spojené – jako jsou například sourozenec s autismem nebo starší rodiče. Také se podívali na to, jestli není autismu více u dětí, které podstoupily před MMR vakcínou jiná očkování. Odpůrci také často argumentují takvanou regresivní formou autismu způsobovanou očkováním, která by se údajně neměla objevovat v oficiálních statistikách.

Vědci všechny tyto teorie ve své studii testovali – a všechny se ukázaly jako nepravdivé. „Nenašli jsme žádné doklady pro hypotézy zvýšeného rizika vzniku autismu po očkování MMR vakcínou, a to ve vzorku celonárodní, nijak nevybírané populace dánských dětí. Nenašli jsme ani důkazy o zranitelnosti touto vakcínou u skupin s environmentálními nebo rodinnými rizikovými faktory,“ uvádí studie.

Autoři v úvodu zdůrazňují, že věcně vlastně byla tato práce zbytečná – Wakefieldovy teorie byly už přesvědčivě vyvráceny mnohokrát. Ale přesto mělo smysl na ní pracovat, uvádí Saad Omer a Inci Yildirim. „V ideálním světě by probíhal výzkum nebezpečnosti vakcín jen proto, aby ověřoval hypotézy vytvořené seriozní vědou, ne jako reakce na nesmyslné konspirační teorie. Ale v reálném životě mohou hypotézy propagované očkovacími skeptiky ovlivňovat důvěru veřejnosti v očkování,“ napsali.

Věda nestačí, je třeba argumentovat

Přiznávají ale, že ani ta nejpřesvědčivější studie nemusí stačit: „Říká se, že žijeme ve světě, kde pouhá fakta mají jen malou přesvědčovací hodnotu. Jak pak mají lékaři a experti na veřejné zdraví vyvrátit mýtus o vakcínách, které prý způsobují autismus?“

Autoři studie nabízejí rovnou tři cesty: jednak by se mělo psát o očkování velmi opatrně a nenabízet v titulcích zavádějící, byť čtivé informace.

Za druhé by se měli vědci v argumentaci soustředit jen na klíčová fakta, mnohdy totiž debata sklouzne k nesmyslným „technickým“ detailům, které není snadné veřejnosti vysvětlit – a podstata sporu se pak vytrácí. A za třetí je třeba vždy nabízet lidem i alternativní vysvětlení. Tedy nestačí říci, že očkování nezpůsobuje autismus, ale současně říci, co autismus způsobuje, že je to porucha s mnoha příčinami, genetickými, vývojovými a v prenatálním období. Pokud vědci alternativní vysvětlení nenabídnou, vrátí se pochybovači zpět ke své dřívější víře.

Autoři práce také připomínají všeobecný konsenzus mezi experty – ti se shodují, že MMR vakcíny nejsou pro děti hrozbou. Velmi důležitou v tomto ohledu byla rozsáhlá metastudie z roku 2014. Srovnávala 20 vědeckých prací na toto téma, žádná z nich nenašla na rozsáhlém vzorku dětí s autismem souvislost s očkováním.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 1 hhodinou

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 4 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 6 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...