Oceánský systém, který přenáší teplo, může zkolabovat během desítek let. Znamenalo by to pokles teplot v Evropě

Cirkulace vody v severní části Atlantiku zpomaluje výrazněji, než vědci očekávali, a podle nové studie by oceánský cyklus známý jako AMOC mohl zkolabovat už během desítek let. Protože je jeho součástí i známý Golfský proud, velké části Evropy by se mohly ocitnout v hlubokém mrazu.

Kolaps mořského proudění AMOC není vzdálený stovky let, jak se vědci dříve domnívali, ale možná jen pouhé desítky. Ukazuje to studie, která vyšla v únoru v odborném časopise Science Advances. Její autoři vycházeli z reálných naměřených změn v tomto důležitém proudění, ale současně výsledky otestovali i v důkladné simulaci, která ukázala vývoj do budoucna.

Kolaps proudění, nazývaného Atlantická meridionální cirkulace neboli AMOC, by změnil počasí na celém světě, tvrdí autoři. Je důležité připomenout, že AMOC není Golfský proud, je nicméně s tímto prouděním spojený. Jeho kolaps by znamenal zastavení jedné z klíčových klimatických a oceánských sil planety.

Podle studie by to v průběhu desetiletí znamenalo pokles teplot v severozápadní Evropě o pět až patnáct stupňů Celsia, arktický led by se dostal mnohem jižněji, než je nyní, a zablokoval by důležité námořní trasy. Současně by se více tepla dostalo na jih, takže by se jižní polokoule oteplila ještě více, což by narušilo například existenci amazonského deštného pralesa. Zjednodušeně, byla by to katastrofa, která by mohla způsobit celosvětový nedostatek potravin a vody.

„Přibližuje se kolapsu (AMOC), ale nejsme si jisti, jak moc,“ napsal hlavní autor studie René van Westen z Utrechtské univerzity v Nizozemsku. „Směřujeme k bodu zlomu.“

Kdy

Kdy k této globální meteorologické katastrofě může dojít, je podle van Westena otázka za milion dolarů, „na kterou bohužel v tuto chvíli nedokážeme odpovědět“. Třicetiletý vědec se domnívá, že je to pravděpodobné asi za sto let, ale mohlo by se to stát už za jeho života. Rychlost této změny má ale pod kontrolou člověk. „Záleží také na rychlosti klimatických změn, které jako lidstvo vyvoláváme,“ řekl klimatolog.

Už dříve jiné studie ukázaly, že AMOC zpomaluje, ale ne, že se blíží jeho zastavení nebo úplný kolaps. Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu, což je skupina stovek vědců, která pravidelně podává autoritativní informace o oteplování, uvedl, že má střední jistotu, že do roku 2100 ke kolapsu nedojde. Podle van Westena a několika dalších vědců, kteří přinesli podobně varovná čísla už vloni, ale vývoj tak optimistický být nemusí.

Například klimatolog z Exeterské univerzity Tim Lenton, který se na výzkumu rovněž nepodílel, uvedl, že nová studie v něm vzbuzuje větší obavy. Podle Lentona by zánik AMOC způsobil v celosvětovém klimatu takové vlny, které by byly „tak náhlé a závažné, že by bylo téměř nemožné se jim v některých lokalitách přizpůsobit“.

Přenos tepla

Existují náznaky, které ukazují, že se cirkulace AMOC už v minulosti zhroutila, ale kdy a jak se změní v budoucnu, je stále nejisté. Cirkulace funguje v současném režimu asi od poslední doby ledové, kdy naposledy zastavila. K náhlým klimatickým skokům mezi současným stavem AMOC a zhrouceným stavem došlo v souvislosti s klimatem doby ledové už pětadvacetkrát.

Jedná se o takzvané Dansgaard-Oeschgerovy události, které byly pozorovány v ledových jádrech z grónského ledovce. Při těchto událostech byly klimatické změny extrémní, s deseti- až patnáctistupňovou změnou za deset let, zatímco současná změna klimatu představuje oteplení 1,5 stupně Celsia za století.

Podle NASA je AMOC součástí složitého globálního dopravního pásu oceánských proudů, které v různých hloubkách přesouvají různé množství slané a teplé vody po celé zeměkouli, takže pomáhají regulovat teplotu Země, pohlcují oxid uhličitý a pohánějí koloběh vody.

Když AMOC přestane fungovat, dochází k menší výměně tepla po celé zeměkouli a „na Evropu to má opravdu vážný dopad,“ řekl van Westen. A už nyní se tento systém prokazatelně zpomaluje. Za změnu podle jeho studie může hlavně tání ledu v Grónsku. Kvůli němu se do oceánu dostává obrovské množství sladké vody, která celý velmi složitý systém narušuje.

V simulaci se ukázalo, že může dojít ke kolapsu proudění – tedy že by nešlo o nějaké pozvolné zpomalování, ale opravdu o velmi rychlou skokovou změnu, jíž by se jen těžko přizpůsobovalo.

Pokud by ke kolapsu opravdu došlo, mělo by to velké důsledky. Ne ale na celou Evropu, nýbrž jen na některé její části. „Mělo by to hluboké dopady na Grónsko a Norské moře. Pravděpodobně by došlo k ochlazení v oblasti, která by se jinak nyní oteplovala. Pokud by se AMOC zhroutila – ale neexistují pro to žádné přímé důkazy – byl by to pro tuto oblast vážný problém. Větší cirkulace Golfského proudu by však fungovala dál, z velké části jako dosud,“ vysvětluje klimatolog Jonathan Foley. 

Podle Joela Hirschiho z britského Národního oceánografického centra by se měla kolapsu AMOC věnovat pozornost, ale existuje podle něj ještě větší globální priorita. „Rychle rostoucí teploty, kterých jsme v posledních letech svědky, a s nimi spojené teplotní extrémy jsou pro mě bezprostředně znepokojivější než výpadek AMOC,“ doplnil Hirschi. „Oteplování není hypotetické, ale již probíhá a ovlivňuje společnost nyní.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 1 hhodinou

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 3 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026
Načítání...