Obyvatele zatopeného Houstonu ohrožují ohniví mravenci

Katastrofické povodně v Texasu vyhnaly z hnízd ohnivé mravence – tvory, jejichž kousnutí může být pro člověka nebezpečné.

Ohniví mravenci jsou tropičtí mravenci, kteří původně žili jen v deštných pralesech střední a Jižní Ameriky. V současné době se ale rozšířili do mnoha oblastí světa – do Afriky, Tichomoří a také do Severní Ameriky. A právě tam nyní způsobují problémy pro lidi ohrožené povodněmi v Houstonu a jeho okolí.

Kolonie těchto mravenců Solenopsis vyhnala velká voda z jejich domovů. Ale ze své tropické vlasti si mravenci přinesli schopnost, která jim pomáhá povodně přežít: mají vodoodpudivá těla, z nichž jsou schopní vystavět veliké vory. Ty může tvořit až 100 000 mravenců. V této podobě mohou plout po proudu a čekat, až narazí na nějaké suché místo, kde by se mohli znovu usadit a vybudovat si tam nový domov.

Podle entomologů je toto chování zcela přirozené, ale pro nepoučeného člověka může skončit katastrofou. Lidé se totiž mohou pokoušet mravence zachraňovat, anebo s nimi přijdou do kontaktu náhodou – například když takový mravenčí vor dopluje k domu, kde se lidé ukrývají.

Nebezpečné kousnutí agresivního tvora

Mravenci jsou totiž značně agresivní, a to i vůči lidem. A jak napovídá jejich jméno, jejich kousnutí pálí jako oheň – dokonce několik dní. Tento jed používají pro zabití nebo ochromení kořisti, také člověku může způsobit extrémní bolest a vyvolat silné alergické reakce. Někdy dokonce tak silné, že mohou vést až k anafylaktickému šoku – důsledkem může být až kardiorespirační selhání. Problém také je, že když do člověka kousne jeden mravenec, vypustí feromon, který informuje ostatní, aby útočili také.

Experti tedy varují všechny obyvatele zasažených oblastí, aby se mravencům vyhýbali. Když už je člověk pokousán, měl by se snažit co nejrychleji mravenců ze svého těla zbavit.

„Nepřicházejí, aby na vás zaútočili. Jen pasivně plují,“ popsal chování mravenců biolog Larry Gilbert pro web The Verge.

Pokousání ohnivým mravencem
Zdroj: Wikimedia Commons

Globální problém

Tito mravenci jsou všežraví, dokáží se živit čímkoliv. Díky tomu se mohou šířit po celém světě – a všude, kde se objeví, výrazně narušují ekosystém. Likvidují zejména členovce, ale jejich dopad na přírodu je mnohem rozsáhlejší. Američané jim začali říkat RIFA, neboli Red Imported Fire Ants – tedy Červení importovaní ohniví mravenci.

Když už se někam dostanou, je prakticky nemožné je odtamtud dostat. Velmi rychle se množí a umí nahradit kolonie jiných mravenců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 4 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 6 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 8 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...