Obrovský, štíhlý, děsivý. Paleontologové opět přehodnocují tvar megalodona

Obrovská, děsivá a pyšnící se moutným párem čelistí – hvězda hollywoodského filmu MEG: Monstrum z hlubin, která svou velikostí zneklidnila i filmového drsňáka Jasona Stathama. Nyní vědci tvrdí, že gigantický prehistorický žralok megalodon mohl být štíhlejší, než se dosud předpokládalo.

Dřívější rekonstrukce vyhynulého zvířete byly podle vědců chybné, protože vycházely z předpokladu, že jeho tělesná stavba připomínala větší verzi žraloka bílého, největší žijící dravé paryby současnosti. Nová analýza měření z neúplného souboru fosilních obratlů megalodona ale podle týmu odborníků naznačuje, že vypadal poněkud jinak: měl delší a štíhlejší tělo.

„Naše studie naznačuje, že současný žralok bílý nemusí nutně sloužit jako dobrá moderní analogie pro posouzení přinejmenším některých aspektů jeho biologie, včetně jeho velikosti,“ řekl profesor Kenshu Shimada, paleobiolog na Univerzitě Vincence z DePaul University v Chicagu v USA a hlavní autor studie. „Skutečnost je taková, že potřebujeme objevit alespoň jednu kompletní kostru megalodona, abychom si byli jistější jeho skutečnou velikostí i tělesnou stavbou,“ dodal.

Jak se měří megalodon

Dřívější studie zaznamenala délku změřené páteře neúplné fosilie megalodona 11,1 metru, uvádějí v odborném časopise Palaeontologia Electronica Shimada a jeho kolegové. Jiné práce však naznačovaly, že délka téže fosilie, odhadnutá podle proporcí velkého bílého, byla „jen“ 9,2 metru.

Tým mimo jiné upozorňuje, že v některých případech byl jako model pro megalodona použit mladý žralok bílý, přičemž existují také nesrovnalosti mezi poměrem délky čelisti a obratlů u obou druhů.

Spolu s nejnovějšími výzkumy, včetně odhadů rychlosti plavby pravěkého predátora, tým dospěl k závěru, že je chybou modelovat tělesnou stavbu megalodona podle proporcí bílého žraloka. Analýza naznačuje, že byl ve skutečnosti více protáhlý.

„Štíhlé tělo by ale naznačovalo, že megalodon nemusel být tak výkonným plavcem, jako moderní žralok bílý,“ uvedl Shimada a dodal, že toto pozorování je v souladu s jeho nedávnou studií, která napovídá, že megalodon mohl být žralokem s pomalým tempem plavby a občasným „trhavým pohybem“ za účelem ulovení kořisti.

„Protože se jedná o jednoho z největších masožravců, kteří kdy existovali, je rozluštění biologie megalodona klíčové pro pochopení role, kterou velcí masožravci hrají v kontextu evoluce mořských ekosystémů, a jak jeho vyhynutí ovlivnilo vývoj současného oceánu,“ řekl.

Spor o žraloka

Profesor John Hutchinson z Royal Veterinary College v Londýně, který je spoluautorem některých výzkumů, jež nová práce kritizuje, uvedl, že jeho tým při rekonstrukci tělesné stavby megalodona vycházel nejen z proporcí žraloka bílého, ale také z rozměrů jiných žraloků, přičemž nová studie nedokazuje, že by takový přístup byl nevhodný. „Nefalzifikují naši hypotézu, ale zpochybňují ji,“ řekl.

Hutchinson dodal, že nová studie paradoxně také vychází ze srovnání s anatomií žraloka bílého, ale nenabízí alternativní odhady rozměrů megalodona.

V zásadě podle něj práce nic nemění na tom, že megalodon byl obrovský, obávaný žralok. „Byl to jeden z největších oceánských predátorů vůbec,“ řekl. „Byl by naprosto děsivý,“ dodal.

Megalodon není jediným prehistorickým predátorem, jehož podoba se v průběhu času vyvíjela. S obrovským tělem, obrovskými zuby a ostrými drápy byl také Tyrannosaurus rex obávaným predátorem. Nebyl ale ani zdaleka tak rychlý, jak naznačují filmy jako Jurský park. Podle výzkumu publikovaného v roce 2021 měl rychlost chůze necelé tři kilometry za hodinu, zatímco jiná studie z roku 2011 udává jeho maximální rychlost běhu kolem 25 kilometrů za hodinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 1 hhodinou

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 22 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Načítání...