Obávat se umělé inteligence musejí hlavně bílé límečky, říká expert

Pojem umělá inteligence (AI) a její schopnost nahradit různé profese se v poslední době skloňuje čím dál častěji. Podle odborníků jsou však práce, které AI zřejmě nenahradí, alespoň prozatím. Kromě jiného jde o určitá řemesla, píše web BBC.

Již od nástupu průmyslové revoluce se hrozilo tím, že nové stroje, od mechanizovaných tkalcovských stavů po mikročipy, nahradí lidskou práci. Většinou ale zvítězili lidé.

Někteří odborníci nyní opět bijí na poplach a tvrdí, že tuto hrozbu nakonec naplní umělá inteligence. Jinými slovy, že roboti skutečně některé profese nahradí.

Podle březnové zprávy americké investiční banky Goldman Sachs by generativní umělá inteligence mohla zastat až čtvrtinu prací, které nyní vykonávají lidé, a mohla by nahradit člověka na 300 milionech pracovních míst v Evropě a USA. To by podle amerického futuristy a autora knihy Rule of the Robots: How Artificial Intelligence Will Transform Everything (Vláda robotů: Jak umělá inteligence všechno změní) Martina Forda mohlo mít hrozivé následky.

Skokový nárůst nezaměstnanosti?

„Nejde jen o to, že by se to stalo jednotlivcům, ale mohlo by to být docela systémové,“ říká. „Mohlo by se to stát mnoha lidem, potenciálně zcela náhle, potenciálně všem najednou. A to má důsledky nejen pro tyto jednotlivce, ale pro celou ekonomiku,“ dodává.

Naštěstí jsou zde i dobré zprávy. Odborníci upozorňují, že jsou stále věci, které umělá inteligence nezvládá. Jde především o úkoly, které vyžadují ryze lidské vlastnosti, jako je například emoční inteligence či kreativní myšlení. Změna oboru směrem k profesím, které tyto vlastnosti využívají, by tak mohla zmírnit šance, že dotyčného nahradí umělá inteligence.

„Myslím, že obecně existují tři kategorie, které budou v dohledné budoucnosti relativně izolované,“ nastiňuje Ford. „První z nich budou pracovní místa, která jsou skutečně kreativní: neděláte šablonovitou práci, nepřeskupujete věci, ale skutečně přicházíte s novými nápady a vytváříte něco nového,“ popisuje.

To ale neznamená, že některé kreativní profese nelze nahradit umělou inteligencí. V praxi mohou například práce související s grafickým designem nebo výtvarným uměním patřit k prvním, které AI nahradí. Algoritmy mohou bota nasměrovat k analýze milionů obrázků, což umožní umělé inteligenci okamžitě zvládnout estetiku, píše BBC.

Podle Forda však určitou jistotu nabízejí jiné druhy kreativity, například ve vědě, medicíně a právu v pozicích, kde je třeba vymýšlet nové právní nebo obchodní strategie. „Myslím, že tam bude i nadále místo pro lidi,“ podotýká.

Práce ohrožena nebude, způsoby se ale změní

Další kategorií profesí, které podle Forda jen tak nevystřídá AI, jsou práce, které závisejí na „sofistikovaných mezilidských vztazích“. V této souvislosti hovoří o obchodních konzultantech, zdravotních sestrách či investigativních novinářích. „Jde o práce, ve kterých musíte velmi dobře rozumět lidem. Myslím, že to bude trvat ještě hodně dlouho, než bude umělá inteligence schopna komunikovat způsobem, který skutečně buduje vztahy,“ je přesvědčen.

Třetí bezpečnou volbou zaměstnání jsou podle Forda profese, které „vyžadují značnou mobilitu, zručnost a schopnost řešit problémy v nepředvídatelném prostředí“. Do této oblasti spadá mnoho řemeslných profesí, například elektrikáři, instalatéři či svářeči. „Jsou to práce, ve kterých se neustále potýkáte s novými situacemi,“ dodává Ford. „Jejich automatizace je pravděpodobně nejtěžší ze všech. Abyste mohli takové profese automatizovat, potřebovali byste robota jako ze science fiction. Potřebovali byste C-3PO z Hvězdných válek,“ myslí si.

Podle ekonomky Joanne Song McLaughlinové z univerzity v Buffalu nahradí část úkonů ve většině profesí nové technologie. „V mnoha případech nebude profese bezprostředně ohrožena,“ říká s tím, že se ale změní způsob, jak je prováděna. „Je snadné si představit, že například umělá inteligence bude odhalovat rakovinu mnohem lépe, než by to dokázali lidé. Předpokládám, že v budoucnu budou lékaři tuto novou technologii využívat. Nepředpokládám ale, že bude nahrazena role lékaře,“ dodává.

Zamyslet se musejí hlavně „bílé límečky“

Ačkoliv robot podle ní možná bude schopen rakovinu najít lépe než člověk, většina lidí to stejně bude chtít slyšet od lékaře. Stejné je to téměř u všech jiných profesí, myslí si ekonomka.

Dodává, že lidé by se měli zamyslet nad tím, jaké části jejich práce může nahradit umělá inteligence a jaké dovednosti mohou nabídnout oni a zdokonalovat se v nich. V této souvislosti zmiňuje komunikaci a sociální dovednosti.

Další chybnou úvahou ohledně AI podle Forda je, že první budou nahrazeny neodborné profese. „Můžeme si myslet, že bílý límeček je v potravinovém řetězci výše než řidič,“ říká.

„Budoucnost bílých límečků je však ohrožena více než budoucnost řidiče Uberu, protože ještě nemáme samořídící auta, ale AI určitě umí psát zprávy. V mnoha případech budou vzdělanější pracovníci více ohroženi než ti nejméně vzdělaní. Představte si člověka, který pracuje jako uklízeč hotelových pokojů – takovou práci je opravdu těžké automatizovat,“ shrnuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...