Nové očkování by mohlo zastavit postup Alzheimerovy choroby, naznačuje výzkum

Vědci vyvíjejí vakcínu, která by mohla v budoucnu zpomalovat postup Alzheimerovy choroby a jiných neurodegenerativních onemocnění. Zatím byla látka úspěšně otestovaná na myších, testy na lidech se plánují. Závěry předklinické studie zveřejnil odborný časopis Journal of Alzheimer's Disease.

Schopnost lidského imunitního systému bránit se správně proti cizím látkám, včetně toxinů, se s postupujícím věkem oslabuje. To také znamená, že u lidí starších 65 let se snižuje účinnost vakcín. A zřejmě právě to je problém u očkování proti Alzheimerově chorobě. 

Už před několika lety totiž výzkum ukázal, že imunoterapie zaměřená na takzvaný amyloid beta může zastavit postup Alzheimerovy choroby. Jenže současně všechny klinické studie v této oblasti zatím selhaly, a to včetně počátečních zkoušek vakcíny AN-1792. Ty byly zastaveny v roce 2002 poté, co u několika očkovaných pacientů došlo k zánětu centrálního nervového systému.

Nadějná vakcína E22W42 DC

Novou naději však v tomto ohledu přinesla předklinická studie, kterou tým doktora Čchuan-chaj Cchaa z University of South Florida Health uskutečnil na myších.

Postup Alzheimera by podle ní mohla zpomalovat vakcína nazvaná E22W42 DC. Ta využívá takzvané dendritické buňky, které jsou obohacené upraveným peptidem amyloidu beta, jenž funguje jako protilátka.

K výrobě vakcíny vědci použili dendritické buňky, které získali z myší kostní dřeně. Rozvoj choroby se pak u hlodavců, kterým vědci látku podali, zpomalil. Pozitivní bylo, že vakcína navíc nadměrně neaktivovala jejich imunitní systém.

„Tato terapeutická vakcína využívá vlastní imunitní buňky těla, které cílí na toxické molekuly amyloidu beta, jež se škodlivě hromadí v mozku,“ uvedl Cchao. „A co je důležité, poskytuje silné imunomodulační účinky, aniž by vyvolával nežádoucí reakci související s očkováním u stárnoucích myší,“ dodal.

Vyvíjená vakcína by v budoucnu potenciálně mohla pomoci nejenom při léčbě Alzheimerovy choroby, ale mohla by usnadnit život i starším pacientům s jinými poruchami mozku, doufají autoři studie. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...