Nové léky zacílí na stabilnější část koronaviru, říká evoluční virolog Černý

Za rok trvající pandemie se vědci o novém typu koronaviru dozvěděli mnoho, velké výzvy ale zůstávají. K zásadním úkolům patří třeba vývoj léčiv, která cílí na méně proměnlivé části viru, úpravu vakcín i lepší monitoring potenciálně rizikových virů v přírodě. Základní výzkum ale už přinesl řadu důležitých poznatků, uvedl evoluční virolog Jiří Černý. Vědec působí na Fakultě tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze.

Černý uvedl, že zatímco loni v únoru vědci znali prvních pár sekvencí viru SARS-CoV-2, v následujících měsících už zjistili třeba to, jakým způsobem infikuje buňky: „Byl velmi rychle popsán receptor toho viru na povrchu buněk – v tomto případě je to tedy angiotensin-converting enzyme 2 - ACE2. Bylo dlouhou dobu studováno, jaké buňky ho exprimují a jak moc je důležitý pro vniknutí viru do buněk. A jak je míra exprese důležitá pro patogenezi a podobně.“

Další výzkumy podle Černého ukázaly třeba hostitelské spektrum viru – tedy zda je schopen infikovat jen člověka, nebo i zvířata, která by mohla být potenciálními rezervoáry v případě, že by nový typ koronaviru z lidské populace vymizel. Vědec poukázal i na studium šíření koronaviru v organismu, jeho reakcí na hostitelské protilátky či vazebná místa protilátek, což bylo přínosné pro vývoj vakcín.

„Po světě bylo už sekvenováno také obrovské množství celogenomových sekvencí toho viru. Troufnu si tvrdit, že teď jich bude daleko více než 300 tisíc,“ řekl Černý. „Sledování evoluce viru je pro nás důležité proto, že když známe sekvenci viru, tak víme, jestli na něj v této sekvenci správně zafungují naše diagnostické metody – PCR i antigenní testy. A jestli proti němu mohou působit vakcíny,“ doplnil.

Černý také připomněl, že virus SARS-CoV-2 je sice třeba oproti chřipce či viru HIV poměrně stabilní, kvůli infikování ohromného množství lidí však v poslední době dochází k „zajímavé evoluci“, kdy se objevuje dost nových mutací. Například nyní sledované britská, jihoafrická a brazilská varianta viru jsou nakažlivější než dříve rozšířené kmeny.

Problémem jihoafrické a brazilské varianty je pak větší odolnost vůči již vytvořeným protilátkám a vakcínám. Černý poznamenal, že tyto varianty mají část mutací v takzvaném S-proteinu, který hraje důležitou roli při vstupu infekce do těla. Podle vědce je tak jedním z nejzásadnějších úkolů vývoj antivirotik, která by cílila na širší spektrum koronavirů a potírala evolučně konzervovanou část viru – tu, jež se častěji nemění.

Vakcíny se budou měnit

Černý také doplnil, že bude třeba modifikovat vakcíny tak, aby v budoucnu fungovaly i proti částečně rezistentním kmenům SARS-CoV-2. „Tady je třeba zamyslet se nad tím, který přístup z těch, které dnes používáme, je nejvhodnější. A my využíváme víceméně kompletní paletu, která je teoreticky možná,“ podotkl vědec.

Jako další důležitý cíl zmínil třeba nutnost pokračujícího výzkumu chování viru v hostitelské buňce, hostitelských proteinů i jejich interakce s proteiny koronaviru a také studium reakcí imunitního systému.

„Do budoucna je třeba zlepšit i dohled nad potenciálně patogenními viry pro člověka, které cirkulují ve volné přírodě a které se mohou do lidské populace dostat a mají pandemický potenciál,“ zdůraznil Černý. Poznamenal, že nejméně od roku 2005, díky studiím v důsledku pandemie SARS, se vědělo, že koronaviry cirkulující ve východní a jihovýchodní Asii jsou „poměrně geneticky rozmanité“. Podle Černého však chyběl dostatečný monitoring skutečné variability virů i zjišťování přítomnosti mutací, které mají nejblíže možnosti „přeskočit“ na člověka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 22 mminutami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026
Načítání...