Pouhých 100 attosekund. To je přesnost nových atomových hodin na Mezinárodní kosmické stanici (ISS). Dopravila je tam nákladní loď Dragon a jsou umístěné na vnější plášť evropského modulu Columbus. Na jejich vývoji se podíleli i Češi.
Jedna attosekunda je z hlediska lidského vnímání nepředstavitelně krátká jednotka času. Jde o miliardtinu miliardtiny sekundy, tedy 10−18 sekundy. Možná pro pochopení její délky pomůže srovnání řádů: Kdyby jedna attosekunda byla jeden centimetr, pak by jedna sekunda představovala přímku dlouhou 256 milionů kilometrů – to je skoro dvakrát dál než ze Země ke Slunci.
A právě s touto přesností teď měří čas evropské atomové hodiny, které se po mnoha letech plánování a vývoje konečně dostaly na ISS. Uvnitř krabice jsou rovnou dvoje. Pracují s přesností, která je pro normální život nevyužitelná. „Za miliardu dní by se to rozešlo o jednu vteřinu,“ uvedl Ivan Procházka, vedoucí projektu ELT detektoru z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze.
Vědci mají ale pro něco tak přesného využití rovnou několik. Cílem projektu je totiž porovnat časové údaje z ISS s údaji z pozemských stanic. Kvůli tomu se ze Země k atomovým hodinám posílají laserové pulsy – a český detektor ELT ze stejných laserových pulsů dokáže zjistit rozdíl času mezi Zemí a ISS.
Získaná data se poté pošlou zpět na Zemi a protože detektor zaznamenává i spoustu sekundárních zdrojů světla, musí se z dat vyfiltrovat jen vybrané signály pocházející přímo z pozemních stanic. „A pak teprve z toho vyjde výsledek – ten vzájemný vztah hodin na Zemi a v kosmu,“ vysvětluje Procházka.
Takové experimenty mohou vypadat jako „věda pro vědu“, ale ve skutečnosti má tento konkrétní mnoho praktických využití. Když budou moci odborníci mnohem lépe a rychleji porovnávat čas na různých místech na Zemi, pomůže to třeba navigaci nebo satelitní komunikaci. Tedy technologiím, bez nichž by se moderní civilizace 21. století už jen těžko obešla.
Atomové hodiny i s českým detektorem by na ISS měly fungovat aspoň 30 měsíců. Odborníci by rádi podobné detektory v budoucnu umístili i na navigačních družicích Galileo.
