Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství dostali vědci za objev receptorů, které vnímají teplo a hmat

Letošní Nobelovu cenu za medicínu, která se oficiálně jmenuje cena za fyziologii a lékařství, obdrželi v pondělí 4. října společně David Julius a Ardem Patapoutian za objev receptorů zodpovědných za vnímání teploty a hmatu.

Objevy oceněných podle institutu umožnily pochopit, jak mohou horko, chlad a mechanické síly podnítit nervové impulzy, které lidem umožňují vnímat a přizpůsobovat se okolnímu světu.

Čerství laureáti Nobelovy ceny se podíleli na průlomovém objevu receptorů TRPV1, TRPM8 a kanálků Piezo. Newyorský rodák Julius konkrétně použil kapsaicin, štiplavou látku z chili papriček k identifikování senzoru v nervových zakončeních, která v pokožce reagují na žár.

Nahrávám video
Vědecký redaktor Stach o vnímání nervového systému různých vnějších impulzů
Zdroj: ČT24

Patapoutian, který se narodil v Libanonu, v buňkách citlivých na tlak objevil nový druh čidel, které reagují na mechanické stimuly v pokožce a vnitřních orgánech. Objevy obou vědců jsou podle Karolínského institutu využívány k vývoji léčby mnoha nemocí včetně chronických bolestí.

Nahrávám video
Docentka Jitka Fricová a doktor Jiří Paleček k Nobelovým cenám za fyziologii a lékařství
Zdroj: ČT24

O držiteli Nobelovy ceny za lékařství už vícekrát předem napovědělo udělení americké Laskerovy ceny. Tu letos dostala maďarská biochemička Katalin Karikóová a americký imunolog Drew Weissman. Oba se dlouhodobě zabývají výzkumem mRNA vakcín, tedy vakcín, jež obsahují genetickou informaci viru. Karikóová také působí v německé farmaceutické firmě BioNTech, která spolu s americkou společností Pfizer vyvinula jednu z hojně používaných očkovacích látek proti covidu-19.

Loni tuto cenu získali Američané Harvey Alter a Charles Rice a Brit Michael Houghton za objevy, které přispěly k identifikaci viru hepatitidy C.

Nahrávám video
Neurofyziolog Paleček k Nobelově ceně za objev smyslových receptorů
Zdroj: ČT24

Dvě stovky oceněných

Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství od roku 1901 dostalo 222 lidí, ve dvou třetinách případů byla udělena kolektivně dvěma či třem osobám. Jejím nejmladším laureátem se stal v roce 1923 ve 32 letech Kanaďan Frederick Banting, který ji dostal za objev inzulínu. Nejstarším nositelem této ceny se stal ve svých 87 letech Američan Francis Peyton Rous, jenž byl oceněn v roce 1966 za výzkum rakoviny.

Nobelovu cenu za medicínu dostalo dosud pouze 12 žen. Její první černošskou držitelkou se podle tipu televize CNN mohla letos stát Američanka Marilyn Hughesová Gastonová, a to za výzkum srpkovité anémie. Jde o dědičné onemocnění spojené se změnou tvaru červených krvinek, které postihuje lidi v tropických a subtropických oblastech a významně zkracuje délku života.

  • Vědecký tým pod vedením Juliuse zkoumal takzvané TRPV1 receptory, které se nacházejí především v neuronech periferního nervového systému, kde se podílejí na přenosu a modulaci bolestivých podnětů. Mezi jejich nejznámější aktivátory patří alkaloid kapsaicin, který je hlavní aktivní složkou chilli papriček. V roce 1997 například Julius objevil, že kapsaicin ve skutečnosti nepálí, ale jen napodobuje pocit pálení drážděním termoreceptorů, které reagují pouze při teplotách nad 37°C.
  • Narodil se 4. listopadu 1955 v Brooklynu v New Yorku. Vystudoval biologii na Massachusettském technologickém institutu (MIT) a následně vystudoval Kalifornskou univerzitu v Berkeley, kde získal doktorát na katedře biochemie. Poté absolvoval postdoktorandské studium na Kolumbijské univerzitě. V roce 1990 začal učit na Kalifornské univerzitě v San Francisku, nejprve na katedře buněčné a molekulární farmakologie, poté na katedře fyziologie, kde je v současné době řádným profesorem.
  • Publikuje ve vědeckých časopisech a je držitelem řady prestižních ocenění. V roce 2010 například obdržel španělskou cenu prince asturského za vědeckotechnický výzkum, ve stejném roce získal v oblasti vědy Shawovu cenu, která bývá považována za hongkongskou obdobu Nobelovy ceny. V loňském roce získal spolu s Ardemem Patapoutianem Kavliho cenu za neurovědu.
  • Působil mimo jiné jako předseda sekce fyziologie a farmakologie americké Národní akademie věd a je členem vědecké rady Lékařského institutu Howarda Hughese (HHMI).
  • Je ženatý, jeho manželkou je americká fyzioložka Holly Ingrahamová.
  • V Libanonu narozený americký molekulární biolog a neurolog, specializuje se na přenos impulzů v nervovém systému. Působí v oddělení neurověd ve Scrippsově výzkumném ústavu v La Jolla v Kalifornii a také jako výzkumný pracovník v Lékařském institutu Howarda Hughese (HHMI) v Marylandu.
  • Narodil se v roce 1967 v Bejrútu, absolvoval Americkou univerzitu v Bejrútu, poté v roce 1986 odjel do Spojených států. Zde v roce 1990 vystudoval biologii na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA) a doktorát z biologie získal na Kalifornském technologickém institutu (Caltech) v roce 1996. Poté působil na Kalifornské univerzitě v San Francisku.
  • V roce 2000 začal Patapoutian pracovat v oddělení neurověd ve Scrippsově výzkumném ústavu, postupně tu zastával různé pozice. Mezi léty 2000 až 2014 také prováděl výzkum v Genomickém institutu výzkumné nadace firmy Novartis v kalifornském San Diegu. Od roku 2014 působí rovněž jako badatel v Lékařském institutu Howarda Hughese (HHMI).
  • Od roku 2016 je Patapoutian členem Amerického sdružení pro rozvoj vědy (AAAS), od roku 2017 členem Národní akademie věd (NAS), a od roku 2020 členem Americké akademie věd a umění.
  • Je také držitelem četných ocenění, v roce 2017 získal Cenu Aldena Spencera, v roce 2019 cenu Lewise Rosenstiela za významnou práci v základním lékařském výzkumu a v loňském roce prestižní Kavliho cenu v oblasti neurověd. Poslední dvě jmenované ceny získal společně s Davidem Juliusem, se kterým se dělí i o dnešní Nobelovu cenu za lékařství. Také mu byla udělena cena průkopníků vědomostí nadace BBVA v oblasti biologie a biomedicíny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 6 hhodinami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 9 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 11 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...