Sekvoje, respektive strom sekvojovec obrovský, jsou největším žijícím organismem na Zemi. Některé se dožívají až tří tisíc let a jsou známé tím, že do tohoto věku jsou prakticky nesmrtelné. Přesto nyní mnoho těchto unikátních stromů umírá, ukázala vědecká studie.
Viníkem je kůrovec – tedy brouk, který doposud po tisíce let nedokázal sekvoje ohrozit. Předběžné výsledky výzkumu ale ukazují, že rychlé klimatické změny stromy oslabují natolik, že si s agresivním broukem nedokážou poradit. Rychlost umírání sekvojí vědce nepříjemně zaskočila.
Od roku 2014 zemřelo v amerických národních parcích Sequoia & Kings Canyon 28 těchto stromů – všechny na kombinaci tří faktorů: sucho, požáry a kůrovec. Tvrdí to předběžné výsledky výzkumu, jehož definitivní výsledky budou v odborných časopisech publikovány na konci letošního roku.
Zejména schopnost kůrovce ničit sekvoje je nečekaná, něco podobného doposud přírodovědci nepozorovali a neexistují ani důkazy, že by k něčemu podobnému kdy docházelo v minulosti. Brouk je nyní schopen poškodit i ty největší dospělé sekvoje, jimž se říká monarchové. Přitom jejich odolnost vůči tomuto hmyzu bývala až doposud učebnicovým příkladem unikátnosti sekvojí.
„Je to neslýchané, tohle se nikdy předtím nestalo,“ uvedla Christy Brighamová, která výzkum vede. „Mysleli byste, že obří sekvoje nezemřou v ohni, že jim neublíží hmyz. Tak to už není pravda.“
Kalifornie, kde tyto stromy rostou, má o nich záznamy staré více než sto let. Podle nich až doposud sekvoje umíraly jen tak, že spadly nebo totálně zkolabovaly při masivních požárech – neexistují ale doklady, že by umíraly vzpřímené.
Umírání stromů v kontextu doby
Nyní se to ale děje, sekvoje umírají shora dolů – a v jejich korunách je přitom neobvyklé množství kůrovce. To vše probíhá v letech, kdy je historicky nejsušší a současně nejteplejší klima.
Množství uhynulých stromů je sice relativně malé – oproti asi šesti tisícovkám, které v národních parcích rostou. Ale vědci, například profesor Nathan Stephenson, očekávají, že sekvojí podlehne mnohem více – s tím, jak mají být budoucí léta ještě teplejší a ještě sušší.
„Nečekám, že se ještě během mého života dostaneme do situace, kdy najednou bude umírat spousta stromů najednou. Ale předpokládám, že brouci budou ničit ty sekvoje, které jsou v největším stresu. Protože v budoucnu bude stresu vystaveno více stromů,“ uvedl Stephenson.
V historii parku přitom neexistují žádné záznamy, že by stromy čelily útoku kůrovce – podle Stephensona k tomu sice mohlo v dávné minulosti dojít, je ale potřeba nejprve najít nějaké důkazy.
Řešení
Správa parku na řešení problému intenzivně pracuje, její možnosti bojovat se změnou klimatu jsou ale omezené. Ekologové se snaží vysazovat stromy ve vyšších nadmořských výškách, než normálně rostly, a také pravidelně vypalují podrost v místech, kde se sekvoje vyskytují. Tím stromy získají lepší podmínky pro rozmnožování.
Sekvoje totiž lesní požáry ke své reprodukci vyžadují – vítají ale pomalé a slabší ohně, které dokážou zlikvidovat podrost, kde se pak mohou uchytit mladé stromky. Když je ale podrost příliš bujný, mladé sekvoje se neuchytí, a navíc pak hrozí devastující plameny, jež můžou mít na stromy fatální dopad.
