Neobyčejný kosočtverec může být prvním zobrazením zvířete člověkem, naznačuje studie

Jaké je první zvíře, které kdy člověk zobrazil? Majestátní mamut? Titánský tur, mocný medvěd nebo vychytralý vlk? Podle nové studie to byl rejnok, druhovým jménem trnucha senegalská z Jižní Afriky.

Vědci našli pozoruhodnou sošku nebo figurku ze zhutnělého písku asi tři sta kilometrů od Kapského města. Kámen se našel jen asi 30 kilometrů východně od jeskyně Blombos, která je proslulá svým pravěkým uměním – včetně rytiny staré 77 tisíc let a kresby staré 73 tisíc let.

Na to, aby šlo jen o dílo náhody, je artefakt příliš pravidelný a má na sobě moc rýh, jež působí uměle. Vědci předpokládají, že by se mohlo jednat o trnuchu senegalskou, což je paryba, která v těchto vodách žije. Popsali to v odborném časopise Rock Art Research.

Autoři studie pro toto tvrzení nemají příliš důkazů, svůj výsledek pokládají za „vysoce informovanou spekulaci založenou na znalostech mnoha desítek tisíc takových kamenů“.

Příběh zapomenutý 130 tisíc let

Kámen má kosočtvercový tvar, který připomíná tvar těla výše uvedené trnuchy. Základna kamene je vyříznutá, což podle týmu může označovat místo, kde mohl být obřadně odstraněn ocas rejnoka. Protože se kámen našel na pláži, mohlo by jít o vypodobení čerstvě uloveného tvora, zvažují vědci.

„Symetrie je vždy zajímavá a může mít řadu příčin, z nichž pouze jedna je lidská,“ napsali autoři studie. "Vždycky si ale žádá vysvětlení. A takováto víceúrovňová symetrie podporuje teorie o lidském původu. Možnost, že by kombinace více symetrických rysů byla způsobena pouze náhodou, je podle našeho názoru nepravděpodobná,“ míní výzkumníci.

Další problém je s datováním nálezu. Vědci z něj nemohou odebrat vzorek, protože je kámen příliš křehký a takový pokus by ho zřejmě nevratně poškodil. Materiál z bezprostředního okolí, kde se objekt našel, je ale starý 130 tisíc let.

Důkazy jsou v tomto případě velmi slabé, připouštějí autoři studie. A bude zřejmě nemožné získat lepší. Přesto je pro ně pravěký artefakt zajímavý už jen tím, že nabízí možnost tohoto výkladu. Otevírá totiž možnost, že se v Jižní Africe, která je pokládána za kolébku lidského druhu, nacházejí další podobné předměty, které by se možná daly najít v kontextu, který by umožnil je lépe zařadit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...