Není problém dobrý dům navrhnout, ale postavit ho, říká architekt roku Petr Hájek

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

„Dům je pro mě hudebním nástrojem, který je potřeba rozeznít,“ popsal architekt roku 2018 Petr Hájek. Byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace. Ve své práci dlouhodobě propojuje vědu a architekturu.

„Architekt může do jisté míry snížit náklady na výrobu obytného domu. Otázka je, jestli se to projeví na konečné ceně. Jestli rozdíl té ceny nakonec nezůstane tomu, kdo ten dům staví. Myslím si, že naopak, co architekti umí udělat dobře, je navrhnout dům pro konkrétního klienta na konkrétní místo. Můžete nevýhody toho místa využít ve výhody,“ řekl ve vysílání Hyde Park Civilizace Hájek.

Petr Hájek je výrazný architekt střední generace i vlivný pedagog. Jeho realizace představují výjimečné počiny na poli architektury s přesahy i do jiných oborů. Na Hájkově tvorbě se oceňuje, že reaguje na kontext, zároveň je svébytná a experimentální.

Architekt se dlouhodobě věnuje i urbanismu. Mezi jeho významná díla patří Krkonošské centrum environmentálního vzdělávání ve Vrchlabí (2013), koncepce pavilonu na Benátském bienále (2016) nebo vítězný soutěžní návrh na rekonstrukci ostravských jatek na galerii (2017). Nedávno dokončil v Praze kromě dostavby centra DOX rekonstrukci vodárenské věže na Letné pro dům dětí a mládeže a mateřskou školu.

„Dům je mentální otisk klienta, architekta. Ale v zásadě je prázdnou schránkou. Vy do něj musíte dát také nějaký program, proto jsem přirovnal dům k hudebnímu nástroji. Musíte na něj umět zahrát. My jsme tvůrci toho hardwaru, software musí nahrát uživatel,“ popsal smysl své práce v Hyde Parku Civilizace.

Příběh architekta

Petr Hájek se narodil v roce 1970 v Karlových Varech. Absolvoval studium na Fakultě architektury Českého vysokého učení technického a Školu architektury na Akademii výtvarných umění. V roce 1998 založil společně s Tomášem Hradečným a Janem Šépkou architektonickou kancelář HŠH architekti, nyní HXH (kde je stále jednatelem), a v roce 2009 vlastní architektonickou kancelář Petr Hájek Architekti.

Za svou práci získal řadu ocenění, mimo jiné Grand Prix Obce architektů, Stavba roku, Cenu Klubu za starou Prahu, která se udílí za nejlepší novostavbu v historickém prostředí, a čtyřikrát měl českou nominaci na evropskou cenu Miese van der Rohe. Od roku 2004 působí jako pedagog na Fakultě architektury ČVUT v Praze, kde byl v roce 2017 jmenován profesorem. Od roku 2012 rovněž vede autorský ateliér architektury na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě.

V současné době navrhuje a realizuje projekty rekonstrukce kina Oko v Praze 7, astronomické observatoře hradu Pirkštejn v Ratajích nad Sázavou nebo Muzeum lanové dráhy v Peci pod Sněžkou.

„Každá stavba je originál a vy máte jen jeden pokus. Žádný prototyp jako u automobilu nebo u nábytku neexistuje. Také vaše návrhy musí někdo chtít. Není problém dobrý dům navrhnout, ale postavit ho. Když vymýšlím domy, je to dřina. Okamžiky, kdy mě to baví, jsou vzácné. Práce je pro mě souboj mezi ideou a reálnými možnostmi. Jsem pod tlakem vnějšího světa a odpovědnosti a silně vnímám to, že mohu hodně pokazit,“ dodal v Hyde Parku Civilizace.

Celý pořad si můžete poslechnout také v čistě zvukové podobě jako podcast:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...