Němečtí lékaři testují novou léčbu chronického lupusu. Pomohla všem pěti pacientům ve studii

Vědci v Německu pracují na novém způsobu léčby chronického onemocnění lupus. Ve studii, která vyšla v polovině září, uvedli, že byl úspěšný u všech pěti pacientů, u nichž jej nasadili. Věří, že výsledek testované látky je dostatečný, aby ve výzkumu pokračovali a použili ji i u dalších pacientů.

Vědci pěti pacientům nasadili imunoterapii, která se používá k léčbě některých druhů rakoviny. U všech došlo k trvalému ústupu příznaků onemocnění a zmizely u nich také problematické protilátky, které jsou příčinou nemoci.

Lupus je složité chronické onemocnění způsobené imunitním systémem, které postihuje miliony lidí po celém světě. Existuje několik forem lupusu, z nichž některé postihují jen určité části těla, například kůži.

Nejrozšířenější je systémový lupus erythematodes (SLE), který může postihnout téměř všechny orgány v těle. Příznaky SLE se u jednotlivých osob často liší a může trvat i několik let, než někdo zjistí, že touto chorobou trpí. Běžným znakem onemocnění bývá chronický zánět, který se může projevovat bolestí kloubů, horečkou a kožními vyrážkami.

Na většinu případů lupusu se přijde mezi 15. a 44. rokem života. Zajímavé je, že postihuje osmkrát častěji ženy než muže. Vědci přitom stále nevědí, jaká je jeho hlavní příčina – předpokládá se, že zásadní roli hraje genetika člověka, ale vedlejší role mohou mít i nejrůznější spouštěče z prostředí – například virová infekce.

Jakmile se příznaky objeví, pacienti mají tendenci zažívat vzplanutí nemoci. Tato vzplanutí lze zmírnit nebo zvládnout pomocí léčby, ale v současné době neexistuje žádný lék přímo na samotný lupus.

Jádro problému je známé

Základní poruchou, která stojí za lupusem, jsou protilátky, které napadají tělesné tkáně. Tyto protilátky jsou dílem takzvaných B-lymfocytů, částí imunitního systému pro tvorbu protilátek. V současné době existuje léčba lupusu, která se snaží vyčerpat zásoby B-lymfocytů v těle, aby se tyto protilátky zastavily. Léky mají zatím ovšem omezenou účinnost.

V posledních letech někteří vědci na základě prvních údajů získaných na zvířatech přišli s teorií, že by forma imunoterapie známá jako terapie CAR T-lymfocyty mohla uspět tam, kde léky dosud selhávají.

Základní koncept této terapie spočívá v tom, že se lidské T-lymfocyty (imunitní buňky vycvičené k útoku na konkrétní cíl, například cizí mikroorganismus) v laboratoři upraví tak, aby rozpoznaly cíle na povrchu buňky, které by za normálních okolností měly problém najít, například na některých nádorových buňkách.

Podle autora studie George Schetta, imunologa z Univerzity Erlangen-Norimberk, se totiž stejný antigen, který se nachází na B-lymfocytech maligních leukémií a lymfomů, může nacházet také na B-lymfocytech, které produkují autoprotilátky proti lupusu. Tento antigen se nazývá CD19.

Ve svém výzkumu, publikovaném v časopise Nature Medicine, Schett a jeho tým léčbu použil u pěti pacientů a u všech došlo k uzdravení. Příznaky se u všech zlepšily, u žádného z pozorovaných se až do 17 měsíců po podání léčby nevyskytly známky vnitřního poškození souvisejícího s lupusem. A navíc i vedlejší účinky léčby byly minimální. Co je však zásadní, autoprotilátky pacientů zřejmě také zmizely, a to možná úplně.

Zatím je to jen léčba nadějná, nikoliv přelomová

Autoři věří, že by jejich strategie mohla být opravdu přelomová, ale současně jsou si vědomí všech slabin svého výzkumu – tou největší je malý počet pacientů. Naštěstí tento tým nebyl ani zdaleka jediný, který terapii CAR T-lymfocyty pro lupus testoval.

Existuje jich víc – a díky německému úspěchu teď budou moci své výzkumy těmito výsledky doplnit a vylepšit. A hlavně otestovat na dalších pacientech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...