Některé bakterie by mohly zvyšovat riziko rakoviny tlustého střeva. Důležitá je správná strava

Lidé, kteří mají ve střevním mikrobiomu určitý typ bakterií, mohou mít až o patnáct procent vyšší riziko, že onemocní zhoubným nádorem tlustého střeva nebo konečníku. Naznačil to nový výzkum, jehož závěry vědci představili na konferenci britského Národního institutu pro výzkum rakoviny.

O střevní mikrobiom se vědci a lékaři zajímají stále častěji. Tvoří ho různé bakterie, houby, kvasinky, viry nebo prvoci. Složení tohoto prostředí odborníci spojují se vznikem některých zdravotních potíží, jako jsou například úzkosti nebo nadváha.

Na druhou stranu „dobře“ složený mikrobiom může být přínosný při léčbě některých střevních nemocí – a zájem o transplantaci stolice v poslední době stoupá. 

Nebezpečný druh bakterií

Nová studie se zaměřila na vliv složení střevního mikrobiomu na riziko vzniku rakoviny tlustého střeva a konečníku. Během výzkumu vědci nejprve zkoumali genetická data a mikrobiomy asi čtyř tisíců lidí, kteří se dříve účastnili tří evropských studií.

Konkrétně výzkumníci zjišťovali, zda existují genetické variace spojené s přítomností určitých střevních bakterií. Celkem se vědcům podařilo identifikovat třináct takových genetických variací. Každá z nich obsahovala jiný druh střevních bakterií. 

Poté pomocí dalšího souboru dat – asi od 120 tisíc lidí – vědci zjišťovali, které z těchto variací jsou častěji přítomné v mikrobiomech pacientů trpících rakovinou tlustého střeva či konečníku.

Výsledky ukázaly, že větší riziko tohoto nádorového onemocnění měli ti lidé, jejichž mikroflóra obsahovala bakterie typu Bacteroidales. Jedná se o řád bakterií, který se běžně v lidských střevech vyskytuje. Dané nebezpečí bylo vyšší v rozmezí od dvou do patnácti procent.

Vědci tak potvrdili závěry předchozího výzkumu, který naznačil, že tyto bakterie jsou častěji přítomné u lidí právě s rakovinou tlustého střeva či konečníku. 

Potřeba dalšího bádání

I když by podle vědců daný druh bakterií při vzniku karcinomu mohl hrát určitou roli, mnoho otázek zůstává nezodpovězených. Jednou z nich je i to, zda se přímo jedná o příčinu dané nemoci.

„S rakovinou tlustého střeva by v první řadě mohly být spojené genetické změny samy o sobě, které by pak mohly danou variaci způsobovat,“ poznamenala hlavní autorka studie Kaitlin Wadeová z University of Bristol.

Rizikové variace v mikrobiomu by také mohly být důsledkem volby jídelníčku, domnívá se Wadeová. Některé potraviny totiž mohou riziko vzniku nádorů tlustého střeva buď přímo zvyšovat, nebo mít vliv na složení mikrobiomu.

Odborník na střevní mikrobiom profesor Tim Spector z londýnské King's College výsledky studie ocenil. Jedná se podle něj o důležitý krok správným směrem, který by mohl pomoct odhalit spojení mezi mikrobiomem a rakovinou tlustého střeva a konečníku. Podle něj je ale v této oblasti potřeba ještě mnoho dalšího výzkumu.  

„Problém je v tom, že neexistuje jediný viník,“ poznamenal pro deník Guardian Spector. „Je pravděpodobné, že se na míře rizika rakoviny tlustého střeva podílí stovky mikrobů,“ dodal s tím, že nejlepší obranou je v současné chvíli zdravá strava.

S tím, že je zapotřebí další bádání, souhlasí také Wadeová. Podle ní je nyní nutné určit konkrétní bakterie, které by na zvýšení rizika rakoviny tlustého střeva mohly mít vliv. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...