Nejsilnější meteorický roj přilétá. Pražané v noci Geminidy asi neuvidí, lidé na Moravě mají šanci

Ze středy na čtvrtek budou i nad Českem vidět Geminidy, nejsilnější meteorický roj, který zasahuje Zemi. Úkaz by podle astronomů neměl rušit svit měsíce, mohou se však objevit mraky. Jasná obloha vydrží déle na Moravě.

Podmínky k pozorování by tentokrát mohly být ve střední Evropě poměrně dobré, bude tedy možné vidět až 120 meteorů za hodinu.

Meteorický roj Geminid „vylétá“ na obloze ze souhvězdí Blíženců. Je aktivní od 4. do 17. prosince, letos vyvrcholí v noci ze středy nad čtvrtek, což je pro pozorovatele ve střední Evropě velmi výhodné.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Blíženci jsou totiž před svítáním (maxima dosáhnou Geminidy v 6:30 ráno) velmi vysoko na obloze. Meteory náležející tomuto roji jsou spíše pomalejší, takže by mohly být dobře vidět.

Kde na obloze najít Geminidy
Zdroj: Wikimedia Commons
  • Meteor je světelný jev, který nastane při průletu drobného kosmického tělíska zemskou atmosférou.
  • Meteorit je drobné kosmické tělísko, jehož průlet zemskou atmosférou vyvolává světelný jev nazývaný meteor.
  • Meteoroid je jakýkoli objekt, který vyvolá meteor, bez ohledu na jeho velikost.

Pokud nebude počasí ideální, není ještě vše ztraceno, obvykle je možné pozorovat vyšší aktivitu na obloze i v noci následující. Podle serveru Astro.cz by podmínky nemusely být špatné: „Měsíc mezi poslední čtvrtí a novem vychází 14. prosince ve 3:35 hodin a nebude svitem rušit pozorování maxima meteorického roje. Počasí je v těchto dnech poněkud nejisté. Zatím se zdá, že vyjasnění může přijít nad ránem 13. a zatahovat se má večer 14. prosince, takže je pozorování zatím s otazníkem.“

To potvrzuje i meteorolog České televize Vladimír Piskala: „Už během odpoledne a večera se v Česku začne od západu zatahovat. Zatím to vypadá, že nejdéle vydrží jasno až polojasno na východě Moravy a ve Slezsku. Tam začnou oblaka přibývat až během noci.“

Mapka oblačnosti na 13. prosince v 19 hodin. Tmavé oblasti znamenají menší oblačnost
Zdroj: ČHMÚ

Co víme o Geminidech

Tento meteorický roj byl objeven až roku 1862. Již na konci devatenáctého století si astronomové všimli, že pro Geminidy je typická světle zelená barva, která je způsobena jejich chemickým složením. Ve dvacátém století aktivita tohoto roje výrazně stoupala: ještě na jeho začátku mohli lidé vidět jen 20 meteorů za hodinu, na jeho konci ale jejich počet stoupl až na pětinásobek. V současné době se staly Geminidy dokonce úplně nejsilnějším pravidelným meteorickým rojem: v maximu se dá vidět až 140 meteorů za hodinu, přitom slavnější letní Perseidy mají maximum jen 80 meteorů za hodinu.

Od poloviny osmdesátých let dvacátého století dokonce víme, co je zdrojem Geminidů. Je jím velký, rychle se pohybující asteroid 3200 Phaeton. Jedná se o vůbec první případ, kdy byl jako mateřské těleso meteorického roje identifikován asteroid.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 19 mminutami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026
Načítání...