Nejoblíbenější manželkou byla sestřenice. Vědci popsali rodinné vztahy minojské kultury

Starověká společnost na Krétě se v mnohém lišila nejen od těch moderních, ale i od soudobých. Nový výzkum například ukázal, že sňatky se tam významně často uzavíraly v rámci blízké rodiny.

Když amatérský archeolog Heinrich Schliemann před více než sto lety objevil v Mykénách bohaté šachtové hroby plné zlata, zapsal se tak do dějin vědy. Nemohl tehdy ale ještě tušit, jaké byly rodinné vztahy mezi lidmi, jejichž kulturu objevil. Povedlo se to až nyní.

Němečtí vědci se vydali ve stopách svého slavného předchůdce a analyzovali příbuzenské vztahy na starověké Krétě. Ta byla v době takzvané minojské kultury jednou z nejvlivnějších mocností Středozemního moře a její vliv dalece překračoval hranice ostrova.

Díky tomu se expertům z Institutu Maxe Plancka podařilo získat přehled o pravidlech uzavírání manželství nejen na minojské Krétě, ale i v mykénském Řecku.

  • Minojská civilizace spadá do doby bronzové, která se na Krétě datovala přibližně v období 2700 až 1450 před naším letopočtem. Největšího hospodářského a kulturního rozkvětu dosáhla ve středním období mezi lety 2000–1600 před Kristem. Po roce 1450 před naším letopočtem došlo ke vpádu Achájů z řecké pevniny, kteří s sebou přinesli kulturu mykénské civilizace, a ta minojská tak zanikla.

Výsledky vyšly v časopise Nature Ecology & Evolution. Podle expertů jsou velmi přesvědčivé zejména proto, že se autorům povedlo získat vzorky genomu od více než stovky starověkých obyvatel Egejského moře.

Rodokmen mykénské rodiny

Až donedávna se starověká a pravěká DNA daly analyzovat jen velmi špatně. Ale díky nedávnému pokroku to už možné je, a vědci umí rozluštit dokonce i tu DNA, která byla poškozena třeba nevhodnými klimatickými podmínkami.

Pro mykénskou vesnici ze 16. století před naším letopočtem se povedlo rekonstruovat příbuzenské vztahy obyvatel jednoho domu. Je to první rodokmen z celého starověkého Středomoří, který byl dosud geneticky rekonstruován.

Někteří ze synů narozených v tomto domě zřejmě žili ve vesnici svých rodičů i v dospělosti. Jejich děti byly pohřbeny v hrobce pod nádvořím usedlosti. Jedna z manželek, která se do domu provdala, přivedla do rodiny svou sestru a její dítě bylo rovněž pohřbeno ve stejném hrobě.

Sklizeň oliv na minojské Krétě
Zdroj: Max Planck Society/Nikola Nevenov

To docela dobře odpovídá poznatkům z jiných částí starověkého světa. Mladé ženy se v této době často musely vydávat z domova za ženichem.

Zcela nečekané ale bylo další zjištění: na Krétě a dalších řeckých ostrovech i na pevnině bylo před čtyřmi tisíci lety zcela běžné uzavírat sňatek s vlastním bratrancem nebo sestřenicí.

„V současné době bylo publikováno více než tisíc starověkých genomů z různých oblastí světa, ale zdá se, že tak přísný systém příbuzenských sňatků neexistoval nikde jinde ve starověkém světě,“ říká Eirini Skourtaniotiová, hlavní autorka studie, která analýzy provedla. „Pro nás všechny to bylo naprosté překvapení a vyvolává to mnoho otázek.“

Sklizeň obilí v době bronzové
Zdroj: Max Planck Society/Nikola Nevenov

Jak lze toto zvláštní pravidlo sňatků vysvětlit? O tom může výzkumný tým zatím pouze spekulovat. „Možná to byl způsob, jak zabránit tomu, aby se zděděná zemědělská půda stále více dělila. V každém případě to zaručovalo určitou kontinuitu rodu na jednom místě, což je důležitý předpoklad například pro pěstování oliv a vína,“ myslí si vědci.

Na ostrově k tomu mohla být silnější motivace než v otevřenějších lokalitách, kde se o půdu nevedly takové spory. „Jisté ale je, že analýza starověkých genomů nám i v budoucnu poskytne fantastické nové poznatky o starověkých rodinných strukturách,“ je přesvědčena Skourtaniotiová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 14 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...