Nejlepším jazykem pro komunikaci s AI je polština, tvrdí studie

Mezinárodní vědecký tým zkoumal, jaký světový jazyk je nejlépe srozumitelný pro umělé inteligence (AI). Autoři očekávali, že na prvním místě se umístí angličtina, ve skutečnosti ale skončila až šestá. První místo zaujala polština.

Autoři analyzovali celkem 26 různých jazyků, včetně češtiny. Polština se ukázala jako nejúčinnější řeč pro takzvané promptování AI, tedy pro zadávání příkazů tak, aby jim tyto velké jazykové modely rozuměly a aby se jimi řídily.

„Náš experiment přinesl několik překvapivých a neintuitivních zjištění. Zaprvé, angličtina nefungovala nejlépe ve všech modelech, ve skutečnosti se při hodnocení dlouhých textů umístila až na šestém místě z 26 jazyků, přitom polština dopadla nejlépe,“ napsali autoři zprávy.

Prozkoumali několik hlavních jazykových modelů AI, včetně ChatGPT, Google Gemini, Qwen, Llama a DeepSeek. Výsledky ukázaly, že polština měla při plnění úkolů průměrnou přesnost 88 procent.

„Dosud byla polština široce považována za jeden z nejobtížnějších jazyků pro lidi. Ukazuje se ale, že zatímco lidé s ní mají potíže, umělá inteligence nikoli,“ komentoval výsledky polský patentový úřad.

Čeština je pro AI stále problém

Podle autorů je pozoruhodné, že systémy umělé inteligence prokázaly, že skvěle rozumí polštině, a to přesto, že množství polských dat dostupných pro výcvik je mnohem menší než v případě nesrovnatelně „větších“ jazyků, jako je angličtina nebo čínština. Proč? To zatím vědci vysvětlit úplně neumí.

Ve srovnání s polštinou i angličtinou si čínština vedla výrazně špatně a z 26 testovaných jazyků se umístila až na čtvrtém místě od konce.

Pro zajímavost – čeština se umístila na šestnáctém místě, tedy v poslední třetině jazyků podle úspěšnosti. Vědci toto téma studovali na čtyřech speciálně vytyčených úkolech. Spočívaly v práci s nějakým ikonickým literárním dílem, které je pro danou řeč typické – v případě češtiny to byly Osudy dobrého vojáka Švejka.

Na studii pracoval tým expertů z Marylandské univerzity a společnosti Microsoft, polského původu byl jen jeden z autorů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...