Nejen ještěrky jsou schopny regenerace. Ocas může znovu dorůst i aligátorům

Je známé, že ocas může znovu vyrůst ještěrkám či gekonům, nyní experti zjistili, že tuto mimořádnou schopnost mají také aligátoři američtí. O novém objevu informovaly stránky Scientific Reports.

Během svého výzkumu tým amerických odborníků pozoroval několik mladých aligátorů. Pomocí pokročilých zobrazovacích metod došli k závěru, že těmto plazům může dorůst ocas o velikosti až 18 procent jejich celkové délky. 

  • Aligátor severoamerický či aligátor americký, aligátor mississippský nebo aligátor štikohlavý (Alligator mississippiensis) je jeden ze dvou žijících druhů aligátorů, zástupce čeledi aligátorovitých (Alligatoridae). Aligátor severoamerický obývá pouze jihovýchod Spojených států amerických, kde žije v močálech, řekách nebo bažinách, které se často překrývají s oblastmi, kde žijí lidé.
  • Zdroj: Wikipedie

Základem nového orgánu je chrupavka, kterou podle spoluautora studie Kenra Kusumiho obklopuje pojivová tkáň a kůže.

„Chybí ale kosterní svaly, které jsou přítomné u ještěrčího regenerovaného ocasu,“ uvedl pro CNN. Pro predátory, jako jsou aligátoři, je však ocas i bez těchto svalů životně důležitý, dodal Kusumi. Právě ocas jim totiž slouží jako pohon pohybu ve vodě – bez něj by v tomto prostředí nebyli schopní lovit.

Vědci mají z objevu radost nejen proto, že jim odhalil něco nového o aligátorech, ale současně doufají, že by tyto vědomosti mohly pomoct při výzkumu nových možností léčby různých zranění i u lidí. Regenerativní medicína, která se v současnosti teprve rozvíjí, má velký potenciál – využívá přírodních procesů, které se podařilo odhalit u jiných druhů zvířat a zkouší je využít u lidí. 

„Víme, že člověk, který není schopný podobného léčení, má stejné buňky i mechanismy, které při regeneraci používají tato zvířata,“ poznamenala spoluautorka výzkumu Jeanne Wilson-Rawlsová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...