Archeologové na Hradecku objevili zřejmě nejdelší pravěkou mohylu v Evropě. Má až 190 metrů. Jde o jeden z nálezů v trase budoucí dálnice D35 u Hradce Králové.
Pohřební mohyla o délce kolem 190 metrů s maximální šířkou 15,1 metru se našla na rozhraní katastrů obcí Dlouhé Dvory a Lípa. Vytvořili ji lidé, kteří patřili do kultury nálevkovitých pohárů, mohyla podle archeologů vznikla asi před šesti tisíci lety. Jde o jeden z nálezů v trase budoucí dálnice D35 mezi Sadovou a dálniční křižovatkou u Plotišť nad Labem na okraji Hradce Králové.
„Představuje jednu z prvních monumentálních pohřebních památek v Evropě. Svou délkou kolem 190 metrů nemá mezi podobnými stavbami obdoby,“ řekl archeolog z Univerzity Hradec Králové Ladislav Rytíř. Pro Českou televizi doplnil, že nález je výjimečný tím, že archeologové znají i jeho kontext a okolí. Například v okolí se našlo asi dvacet dalších menších hrobů, které mají k hlavní mohyle určitě vztah.
S mohylami tohoto typu se archeologové v ČR setkávají především v severozápadních Čechách, na východě Čech zatím spolehlivě doloženy nebyly. „Zkoumaný exemplář navíc představuje nejdelší pravěkou mohylu nejen v našem regionu, ale pravděpodobně v celé Evropě,“ uvedl archeolog z UHK Petr Krištuf.
Mohyla je orientovaná ve směru severovýchod–jihozápad. Z mohylového pláště se nic nezachovalo, náspy byly později rozorány. Z mohyly se zachoval pouze žlab po jejím obvodu. „Zpravidla mají být v tomto žlabu stopy po palisádě, takzvané kůlové jámy. V případě této mohyly jsme tento doklad ale zatím nenalezli,“ uvedla archeoložka Sylva Tichá Bambasová.
Výjimečný nález
V prostoru mohyly se podařilo objevit nejméně čtyři pohřby, přičemž podle vědců součástí podobných mohyl ve střední Evropě většinou bývají maximálně dva pohřby. „Z tohoto pohledu bude zajímavé sledovat, jak spolu objevené hroby souvisejí a zda představují pohřby příbuzných jedinců,“ uvedl Krištuf. Kromě milodarů, které tvoří keramické nádoby a kamenné předměty, odebrali vědci z hrobů desítky vzorků a budou se snažit dozvědět co nejvíce o příbuznosti, původu či stravě pohřbených.
Pravěké pohřby se nacházejí i v okolí mohyly, kde se jich podařilo objevit asi 30. Vědci předpokládají, že mohyla představovala základ pohřebiště, které se rozrůstalo a fungovalo několik staletí. Nálezy z hrobů v okolí mohyly vědci zpracovávají v laboratořích Centra terénní archeologie Univerzity Hradec Králové. „Soustředíme se především na zjištění stáří jednotlivých pohřbů. Následovat budou analýzy DNA, které nám snad přiblíží pohřbenou populaci,“ uvedla Tichá Bambasová.
Ze stejného období jako dlouhá mohyla pochází i sídliště, které archeologové objevili jen několik stovek metrů od unikátní pohřební stavby. Výzkum tam bude pokračovat do poloviny září. „Význam objevu dlouhé mohyly není pouze v její velikosti. Poprvé jsme schopni studovat tuto pohřební stavbu v širších souvislostech pravěké krajiny. Můžeme zkoumat její vztah k tehdejší osadě a také vnímání prostoru v jejím nejbližším okolí. První výsledky ukazují, že monumentální pohřební mohyla zde stála dlouhá staletí a v jejím okolí se koncentrovaly pohřební a rituální aktivity místních lidí. Byla tak důležitým rituálním místem a orientačním bodem v tehdejší krajině,“ dodal Krištuf.
Archeologický průzkum začal v daném úseku o délce zhruba sedmi kilometrů na podzim 2023. Podílejí se na něm archeologové z Univerzity Hradec Králové, Muzea východních Čech v Hradci Králové, Archeologického centra Olomouc, z ústavu Archaia a také slovinští archeologové ze skupiny STIK. Mimořádný v kontextu východních Čech je i výrobní areál z doby Keltů nebo hroby bojovníků z doby stěhování národů.
Tvůrci mohyl
Kultura, která tuto pohřební mohylu vytvořila, byli původně zemědělci z jižní Skandinávie. A ti zase byli potomky prvních zemědělců z dnešního Turecka, kteří se po příchodu do Evropy mísili s evropskými lovci a sběrači.
Tito lidé se už živili zemědělstvím, chovali dobytek a vyznačovali se právě typickými poháry, podle nichž dostala kultura své jméno.
