Podle nové studie žili neandertálci možná ve větších skupinách, než se dosud předpokládalo, a lovili obrovské slony, kteří byli až třikrát větší než ti dnešní. Vědci to zjistili po prozkoumání 125 tisíc let starých kosterních pozůstatků slonů s rovnými kly nalezených poblíž Halle ve středním Německu.
Pravěcí sloni byli obrovští. Byli ještě větší než mamuti, a dokonce třikrát větší než moderní sloni indičtí. Dospělý samec mohl vážit až 13 tun. Ulovit něco takového mělo být podle předpokladů pro neandertálce nemožné – jenže nové nálezy tyto předpoklady vyvracejí.
V osmdesátých letech dvacátého století se v uhelném lomu nedaleko Halle našly kosti právě těchto tvorů. Paleontologové jich tam objevily přes sedm desítek. „Lov těchto obřích zvířat a jejich kompletní zpracování byly součástí obživy neandertálců v této lokalitě,“ uvedl spoluautor studie Wil Roebroeks. „Představuje to první jasný důkaz lovu slonů v lidských dějinách,“ doplnil.
- Palaeoloxodon antiquus byl druhem pravěkého chobotnatce příbuzného dnešním slonům indickým.
- Začal vymírat před 30 tisíci lety, pravděpodobně pod vlivem příliš silné konkurence ze strany mamutů.
- Druh Palaeoloxodon namadicus mohl být s odhadovanou hmotností přes 20 tisíc kilogramů největším známým suchozemským savcem všech dob.
Studie naznačuje, že neandertálci, kteří v této oblasti žili po dobu asi dvou až čtyř tisíc let, byli podstatně méně mobilní a tvořili společenské jednotky „výrazně větší, než se běžně předpokládalo“. Podle vědců byli tito sloni zdaleka největší kořistí, která se v této krajině pohybovala. Díky ulovení jediného dospělého zvířete si dokázali neandertálci udělat zásoby masa a tuku, které je uživily na celé měsíce.
„Průměrný sloní samec o váze asi 10 tun by dospělému neandertálci vydal na asi 2500 denních porcí,“ vypočítal Roebroeks. „Co s takovým množstvím masa mohli dělat? Buď ho uměli uchovávat mnohem lépe, než tušíme, anebo to bylo tím, že žili v mnohem, mnohem větších skupinách, než běžně soudíme.“
Lov sloních samců
Vědci uvedli, že neandertálci používali ke zpracování zvířat kamenné nástroje, které zanechaly na dobře zachovaných kostech zřetelné stopy. „Jsou to klasické stopy po řezu, které vznikají řezáním a seškrabováním masa z kostí,“ popisuje Roebroeks. „Neandertálci nebyli žádní otroci přírody, kteří by žili jen z darů Země. Ve skutečnosti utvářeli své životní prostředí, a to pomocí ohně… A také tím, že měli velký vliv na největší zvířata, která se v té době na světě vyskytovala,“ zdůrazňuje.
Výzkum také přinesl odpověď na otázku, jestli pravěcí lidé slony opravdu lovili. Tvrdí, že ano. Důkazem je věkový profil zvířat. Většina z nich totiž byli samci a bylo mezi nimi jen málo mladých nebo starých jedinců. „Je to typický výběr, který prováděli lovci, kteří si šli pro co největší kořist,“ vysvětluje Roebroeks.
Dospělé sloní samce bylo paradoxně snazší ulovit. Zatímco dospělí samci jsou samotáři, samice se obvykle pohybují ve stádech a chrání svá mláďata. „Díky tomu je snadnější je znehybnit, nahnat do bahna nebo nějaké pasti,“ doplňuje archeolog.
Vědci už také nalezli stopy po ohništích na dřevěné uhlí, které neandertálci používali. To naznačuje, že možná sušili maso tak, že ho zavěsili na stojany a rozdělali pod ním oheň. Díky tomu jim mohlo vydržet déle.
Roebroeks uvedl, že studie sice poskytuje důkazy o tom, že neandertálci žili ve velkých společenských jednotkách, je ale obtížné přesně odhadnout, jak velké tyto skupiny ve skutečnosti byly. „Ale pokud máte desetitunového slona a chcete toto zvíře zpracovat dříve, než shnije, potřebujete něco kolem dvaceti lidí, abyste to za týden dokončili,“ řekl.
