National Geographic vznikl před 130 roky. Založili ho právník a otec telefonu

Americký časopis National Geographic je slavný nejen kvalitními články, ale především úžasnými fotografiemi. Přitom začínal jako černobílý věstník pro několik vědců.

Třináctého ledna 1888, tedy přesně před 130 lety, se ve washingtonském klubu Cosmos sešlo 33 gentlemanů. Šlo o tehdejší elitu, podnikatele, vědce, myslitele, vynálezce.

Protože v poznávání světa viděli budoucnost, rozhodli se založit společnost, která měla tomuto ušlechtilému cíli pomáhat. Hlavním záměrem bylo „organizovat společnost zvyšující a rozšiřující zeměpisné znalosti.“

O dva týdny později na základě této schůzky vznikla Národní zeměpisná společnost – neboli National Geographic Society. Její členové si na podzim vydali časopis. V říjnu 1888 tak vyšlo první číslo měsíčníku National Geographic. Tehdy ve skromném množství 200 výtisků.

Vychází dodnes, ale nyní ve čtyřiceti jazykových mutacích a měsíčně ho čte 40 milionů lidí, celosvětový prodej se pohybuje kolem 6,7 milionů. Od září roku 2002 vychází také česká mutace, druhá nejstarší ze slovanských jazyků – National Geographic Česko. Vydává ji společnost Astrosat Media.

Kdo to celé vymyslel?

Příběh časopisu National Goegraphic začíná vlastně už v 17. století, kdy anglický voják Lion Gardiner založil osadu na ostrově Long Island, kde později vyrostl New York. Tento vojenský inženýr měl řadu potomků, z nichž se spousta proslavila. Nejslavnějším z nich se ale stal Gardiner Greene Hubbard narozený roku 1822.

Špičkový právník, vynikající ekonom a současně všeobecně uznávaný muž se zajímal o právní aspekty amerického národního systému – telegrafu. Problém ho tak zaujal, že se začal tehdy oblíbeným metodám bezdrátové komunikace věnovat a přestože k tomu neměl ideální vzdělání, dokázal se na tomto poli prosadit. Získal množství patentů, které posunuly telegraf z koníčku na prakticky použitelný nástroj masové komunikace.

Hubbard uměl skvěle spojovat lidi, proto podporoval řadu mladých nadějných vědců, kteří mu s vynalézáním pomáhali. A tak narazil na Grahama Bella, s nímž začal dlouhodobě spolupracovat. „Spolupráce to byla velmi plodná – nejprve z ní vzešel akustický telegraf, což byl přímý předchůdce telefonu, a později čtyři děti. Pochopitelně ne s Hubbardem, ale s jeho dcerou Mabel,“ popisuje to vtipně National Geographic. 

Ze spolupráce Bella a Hubbarda vznikla společnost Bell Telephone Copany – a dala světu telefon. Existuje vlastně až dodnes, na konci 19. století se přejmenovala na AT&T.

A právě Gardiner Greene Hubbard byl iniciátorem schůzky, k níž došlo v klubu Cosmos. Ze 33 osobností, které se tam sešly, se stal prvním prezidentem National Geographic Society, později ho v této funkci vystřídal jeho zeť Alexander Graham Bell.

Časopis zpočátku fungoval jako textový zpravodaj pro jeho členy, vypadal tedy spíše jako dnešní vědecké časopisy. Roku 1905 ale zveřejnil sérii fotografií o Tibetu. Měla takový úspěch, že časopis změnil formát a vlastně i smysl své existence. Dva zakládající členové na protest rezignovali – vadilo jim, že se magazín stal pouhou „obrázkovou knihou“. Od té doby je na kombinaci obrázkového a textového obsahu postavený. 

Šahab Gulaová na obálce časopisu National Geographic
Zdroj: ČTK

Řada snímků se stala legendárními, například fotografie dvanáctileté afghánské dívky od Steva McCurryho je podle některých průzkumů vůbec nejslavnější fotografií na světě. Kromě toho ale také National Geographic podporoval obrovské množství kvalitního vědeckého výzkumu:  

  • Roku 1909 sponzoroval expedici Roberta E. Pearyho a Matthewa A. Hensona na severní pól
  • V letech 1912 až 1915 podporoval expedici Hirama Binghama v Machu Picchu v peruánských Andách.
  • Roku 1916 pomáhal v USA se založením federálního úřadu National Park Service, který se stará o správu amerických národních parků a dalších památek.
  • Spolupracoval s primatoložkou Jane Goodallovou od počátku jejích výzkumů.  
  • Podporoval od roku 1967 dlouhodobý výzkum horských goril ve Rwandě, který vedla slavná Diana Fosseyová. 
  • V červnu 1962 s sebou John Glenn vezl vlajku NGS do vesmíru při cestě na oběžnou dráhu Země.
  •  V září 1985 spolupracoal s Robert D. Ballardem na objevení vraku Titaniku. 
  • Roku 2012 se spojil s Jamesem Cameronovem na projektu ponoru na nejhlubší místo planety – na dno Marianského příkopu. 
  • Roku 2016 financoval výzkum, který popsal hlubiny Hranické propasti, nejhlubší zatopené propasti v České republice.  

National Geographic v náruči myšáka Mickeyho

V současnosti je National Geographic mocnou mediální značkou, pod níž spadá nejen samotný časopis National Geographic, ale také časopisy National Geographic Traveler, National Geographic History, rozsáhlý webový obsah, knižní a mapová edice a také televizní kanál, který produkuje i vysílá špičkové dokumentární pořady.

Jeho vlastníkem je společnost 21st Century Fox: Na podzim roku 2017 oznámila mediální megakorporace The Walt Disney Company, že 21st Century Fox kupuje – včetně značky National Geographic.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 1 hhodinou

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026
Načítání...