NASA vypustila družici, která bude zkoumat oceán a atmosféru. Mise vznikla přes odpor Trumpovy vlády

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) vyslal na oběžnou dráhu nový satelit, který má detailně zkoumat oceány a zemskou atmosféru. Satelit jménem Pace za 948 milionů dolarů (zhruba 22 miliard korun) vynesla raketa Falcon společnosti SpaceX. Z Floridy odstartovala jižně přes Atlantský oceán.

Družice bude nejméně tři roky ze vzdálenosti 676 kilometrů od zemského povrchu sledovat oceány a zemskou atmosféru. Pohybovat se bude po polární oběžné dráze, což nebývá obvyklé. Jde o dráhu, která vede nad severním a jižním pólem a umožňuje monitorovat zemský povrch včetně polárních oblastí, které by jinak nebyly pokryté. Pace každý den pořídí snímky pomocí dvou různých vědeckých přístrojů. Třetí přístroj, kterým je družice vybavena, bude měření provádět každý měsíc.

„Přinese to bezprecedentní pohled na naši planetu,“ řekl Jeremy Werdell z projektu. Výsledky pozorování pomohou vědcům lépe předpovídat výskyt hurikánů a dalších nepřízní počasí, podrobněji popsat změny na Zemi, jako je například zvyšování teploty, a přesněji předpovědět škodlivé přemnožení řas.

Hlídač planety

NASA má na oběžné dráze více než dvě desítky družic a přístrojů pro pozorování Země. Nový satelit Pace by však měl poskytnout lepší přehled o vzájemném působení atmosférických aerosolů, jako jsou znečišťující látky či sopečný popel ve vzduchu, a mořských organismů typu řas a planktonu. „Pace nám poskytne další dimenzi toho, co pozorují jiné satelity,“ řekla ředitelka oddělení NASA pro průzkum Země Karen St. Germainová.

Vyslání Pace je dosud nejpokročilejší misí určenou ke studiu mořské biologie. Jméno družice je akronymem vytvořeným z prvních písmen anglických stěžejních pojmů pro celý program: plankton, aerosol, oblaka (clouds) a ekosystém oceánů.

Dosavadní satelity mohou rozlišovat až osm barev. Družice Pace je schopna rozlišit 200 barev či odstínů, což vědcům umožní identifikovat typy mořských řas a různé typy částic ve vzduchu.

Vědci očekávají, že první data ze satelitu získají během jednoho nebo dvou měsíců. Na dalším vyspělém satelitu pro pozorování Země spolupracuje NASA s Indií. Tato družice se bude jmenovat Nisar a má se dostat na oběžnou dráhu již letos. Jejím úkolem bude pomocí radaru sbírat informace o důsledcích zvyšujících se teplot pro ledovce a další tající ledové plochy.

Projekt Pace přežil pokusy administrativy prezidenta Donalda Trumpa o jeho zrušení. Trump se snažil omezit práci NASA, která sleduje Zemi, a na její úkor posílit snahy o výzkum míst dále od planety – zejména usiloval o návrat na Měsíc. Server Space.com to vysvětluje tím, že téma zkoumání Země je příliš spojené s tématem klimatické změny, kterou Trump dlouhodobě popírá. „Byl to dlouhý a namáhavý proces,“ dodal Werdell před vypuštěním družice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...