NASA ukázala vzorky z planetky Bennu, k Zemi putovaly 1,9 miliardy kilometrů

Šéf amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Bill Nelson odhalil vzorky hornin, které sonda OSIRIS-REx dopravila na Zemi z planetky Bennu vzdálené 1,9 miliardy kilometrů. Jde asi o 250 gramů materiálu, který vzhledem připomíná černé uhlí o velikostech od drobných kamínků až po jemný černý prach. Zkoumat je v příštích měsících a letech budou stovky vědců v 35 institucích po celém světě, další vědecké týmy budou moci o vzorky k vlastnímu výzkumu požádat za půl roku.

„Prvotní analýza ukázala, že jde o vzorky s hojným obsahem vody v podobě hydratovaných jílových minerálů. Ty obsahují uhlík, a to jak organické, tak nerostné molekuly,“ popsal Nelson v Johnsonově vesmírném středisku v americkém Houstonu. Vědci doufají, že materiál z planetky Bennu pomůže zodpovědět některé otázky o původu života i tvorbě Sluneční soustavy.

Stálým domovem vzorků bude (organicky nekontaminovaný) „čistý prostor“ v budově číslo 31 Johnsonova vesmírného centra. Po šesti měsících prvních analýz a třídění NASA vytvoří „katalog“, ze kterého budou moci vědecké týmy po celém světě žádat o vzorky a navrhovat výzkumy, které by provedly. Pokud jejich návrh schválí odborný výbor, za dalších devět měsíců obdrží materiál z planetky Bennu pro potřeby vlastního zkoumání, popsala Nicole Lunningová, hlavní kurátorka projektu OSIRIS-REx.

„Dnešní odhalení se opírá o neuvěřitelnou vědeckou a konstrukční práci, překračuje kapacity jednoho týmu, jedné instituce, jednoho národa,“ zdůraznila Makenzie Lystrupová z Goddardova kosmického střediska. „Bylo vzrušující stát v Utahu na poušti a vidět schránku dopadnout na zem po sedmi letech ve vesmíru, našim týmům se podařilo téměř nemožné. Nejdůležitější část cesty ale začíná teď.“

Vzorky z planetky Bennu
Zdroj: Reuters/Erika Blumenfeld & Joseph Aebersold

Dlouhá cesta tam a zase zpět

Sonda OSIRIS-REx odstartovala ze základny na Mysu Canaveral na Floridě v září 2016. K planetce Bennu doputovala v prosinci 2018 a další dva roky obíhala kolem ní, zkoumala ji a hledala vhodné místo k přistání. V říjnu 2020 dosedla na povrch a robotickým ramenem vykopala kolem šesti tun materiálu, načež do své schránky nabrala množství hornin a prachu o objemu asi čajového šálku a hmotnosti 250 gramů, než se vydala na cestu zpět k Zemi.

S modrou planetou se však OSIRIS-REx opět shledala jen z dálky. Schránky se vzorky vypustila při průletu kolem Země ze vzdálenosti zhruba sto tisíc kilometrů a vydala se na další výzkumnou misi k planetce Apophis, která podle propočtů v roce 2029 proletí okolo Země ve vzdálenosti dvaatřiceti tisíc kilometrů.

Schránka se vzorky se střetla se zemskou atmosférou v rychlosti až 43 tisíc kilometrů v hodině. Její tepelný štít ale vydržel enormní teplotu a schránka přistála ve vojenské oblasti v poušti amerického státu Utah.

Jméno planetce Bennu dal v roce 2013 devítiletý vítěz soutěže „Pojmenuj asteroid!“ Michael Puzio ze Severní Karolíny, kterému vesmírné plavidlo OSIRIS-REx připomnělo ilustraci egyptského posvátného mytického ptáka Benu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 14 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...