NASA se dál snaží navázat kontakt se sondou Opportunity na Marsu, naději vkládá do větru

Americké NASA se zatím nepodařilo navázat spojení s robotickým vozítkem Opportunity. Kontakt agentura ztratila 10. června kvůli celoplanetární prachové bouři na Marsu. NASA však zároveň sdělila, že bude pokračovat v aktivních pokusech komunikaci obnovit, a to přinejmenším do ledna.

Sonda Opportunity se odmlčela kvůli prachu v atmosféře Marsu. Ten způsobil nedostatek slunečního svitu potřebného pro dobíjení baterií. Vozítko se přepnulo do úsporného režimu, v němž jsou mimo provoz všechny subsystémy kromě hodin, které jsou naprogramované na probuzení počítače schopného prověřit stav energie. Pokud počítač zjistí, že baterie nejsou dostatečně nabité, vrátí se do spánkového režimu.

Podmínky v místě, kde se Opportunity nachází, se podle vědců již zlepšily natolik, že na povrch planety proniká dost světla pro obnovení elektrické energie. Problém ale může způsobovat množství prachu, který se usadil na slunečních panelech.

Odposlouchávání Marsu

NASA uvažovala o tom, že po aktivních pokusech – posílání povelů a čekání na reakci od Opportunity – přejde na pouhé „poslouchání“ případných signálů od sondy. Nyní se ale rozhodla, že bude pokračovat v aktivní variantě, a to až do ledna. Důvodem je skutečnost, že v dané oblasti v období mezi listopadem a lednem obvykle vane silnější vítr, který by mohl očistit panely od prachu.

Opportunity přistála na Marsu 25. ledna 2004 a počítalo se, že bude stejně jako sesterské vozítko Spirit pracovat tři měsíce. O šest let později vytvořila rekord v délce fungování člověkem vyslaného průzkumného zařízení na rudé planetě. Do té doby ho držela americká sonda Viking 1. Během své mise sonda mimo jiné našla důkazy o někdejší přítomnosti vody, čímž podpořila teorie, že na Marsu kdysi mohly být podmínky pro existenci života.

Prachové bouře nejsou na Marsu nijak výjimečnou událostí, nicméně v celoplanetárním rozsahu tak časté nejsou. Poslední globální prachová bouře, která byla podle vědců silnější než letošní, na planetě řádila v roce 2007 a Opportunity ji zdárně přečkala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 1 hhodinou

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026
Načítání...