NASA opět ocenila českou fotografii. Snímek Perseid vznikal dva roky

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) znovu zaujala fotografie Petra Horálka, v pondělí zveřejnila jeho snímek s názvem „Perseidy z Persea“. Jde o noční multiexpozici maxima meteorického roje z louky vedle hvězdárny v Kolonici na východě Slovenska v roce 2018, zpracování snímku trvalo téměř dva roky. Horálkovu tvorbu si NASA vybrala již mnohokrát – naposledy publikovala v polovině července jeho fotografii Dlouhé ohony komety Neowise, která zachycuje oblohu nad Suchým vrchem u Králík na Orlickoústecku.

„Snímek s názvem Perseidy z Persea má ovšem velmi silný příběh – jeho zpracování bylo nesmírně náročné. Časově více než 450 hodin, fyzicky kvůli mnoha komplikacím a jiným aktivitám jeho dokončení trvalo téměř dva roky,“ uvedl Horálek

Meteorický roj Perseidy je obecně mezi lidmi tím nejznámějším a nejpopulárnějším každoročním kosmickým představením. Díky dlouhé, více než měsíční aktivitě od poloviny července do třetí dekády srpna si oněch „padajících hvězd“ právě z Persea všimne za letních nocí opravdu každý, míní Horálek. Napadlo ho tedy vzít všechny zaznamenané meteory v průběhu alespoň týdne a zobrazit je do jediného snímku celonoční mozaiky, tedy mozaiky oblohy od soumraku do úsvitu.

Nahrávám video
Události: Petr Horálek fotil hvězdy nad observatoří Paranal
Zdroj: ČT24

Ke splnění nápadu potřeboval v zásadě dvě věci – naprosto tmavou oblohu a alespoň týden jasného počasí a dost času na zpracování. „Ta první podmínka byla splněna během maxima meteorického roje Perseidy v srpnu 2018, kdy vůbec nerušil Měsíc a já měl tu možnost opět strávit fotografický týden na půdě hvězdárny v Kolonickém sedle v Parku tmavej oblohy Poloniny,“ uvedl fotograf. S volným časem na zpracování to podle něj bylo výrazně problematičtější. „Nakonec k tomu paradoxně napomohla nepříjemná pandemická krize, která nás uvěznila doma,“ uvedl.

Meteory v mozaice nejsou zachyceny během jedné noci, ale celého turnusu „perseidových žní“, konkrétně od 6. do 14. srpna 2018. Podrobnější popis, jak snímek vznikal, je na informačním serveru České astronomické společnosti.

Češi v APODu

Astronomický snímek dne NASA (APOD) je prestižní ocenění nejzajímavější fotografie vesmíru, kterou pro každý den vybírají a doplňují popisem astronomové Jerry Bonnell a Robert Nemiroff. Mottem APODu je „Objevujte vesmír“ a od roku 1995, kdy výběr začal, se stal jedním z nejuznávanějších svého druhu po celém světě. Průvodní texty jsou překládány do 23 jazyků včetně češtiny, o kterou se stará od roku 1999 Josef Chlachula. Na sociálních sítích APOD sledují stovky milionů návštěvníků denně.

Za pětadvacetiletou historii APODu se podařilo uspět ve výběru několika českým autorům, nejčastěji bodují právě Petr Horálek a Miloslav Druckmüller, jehož snímek ocenila NASA naposledy také v červenci. Kompletní seznam českých a slovenských úspěchů lze najít na webu České astronomické společnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 18 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...