NASA krotí Trumpovy kosmické plány. Mise na Měsíc se zpozdí, oznámila

Americká vesmírná agentura NASA nevyšle na Měsíc astronauty dříve než v roce 2025, oznámil šéf Národního úřadu pro letectví a vesmír Bill Nelson. Posunul tak termín lunární mise s lidskou posádkou nejméně o rok oproti cíli, který stanovila administrativa předchozího prezidenta USA Donalda Trumpa, poznamenala agentura Reuters.

„Odhadujeme, že Artemis III nebude dříve než v roce 2025,“ prohlásil Nelson s odkazem na název programu, jenž v první fázi nazvané Artemis I počítá s nepilotovaným robotickým letem k Měsíci.

Součástí fáze Artemis II má být dosažení oběžné dráhy kolem Měsíce s posádkou na palubě vesmírné lodi. Astronauti v rámci Artemis III pak už mají stanout na lunárním povrchu.

Jako hlavní důvod pro zdržení Nelson uvedl sedm měsíců trvající soudní spor, který bránil komunikaci mezi NASA a firmou Space X Elona Muska ohledně práce na lunárním modulu. Rozhodnutí Národního úřadu pro letectví uzavřít smlouvu v hodnotě 2,9 miliardy dolarů (62,6 miliardy korun) výhradně se Space X totiž soudně napadla konkurenční firma Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose. Minulý týden soud žalobu Blue Origin zamítl a NASA se nyní chystá obnovit spolupráci se SpaceX co nejdříve.

Jako další důvod podle agentury AP Nelson označil to, že Kongres agentuře neposkytl dostatek peněz na vývoj přistávacího systému.

Jak vrátit lidi na Měsíc

Program Artemis je zaměřený na průzkum a využití zdrojů ve vesmíru, včetně Měsíce a v budoucnu i Marsu. Má ambici dostat Američany opět na lunární povrch, kde byli naposledy v roce 1972 v rámci programu Apollo. Poprvé by měla na Měsíci stanout také žena.

NASA původně plánovala návrat na Měsíc do roku 2028, ale Trumpova administrativa zvolila ambicióznější cíl dostat tam znovu americké astronauty v roce 2024, poznamenala agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...