NASA hledá dobrovolníky pro simulovaný pobyt na Marsu. V experimentu si mají pěstovat vlastní potravu

Americká kosmická agentura NASA podnikla další zásadní krok pro budoucí let s lidskou posádkou k Marsu. Spustí projekt, při kterém by posádka dobrovolníků měla celý rok žít v simulovaném prostředí marsovské základny.

NASA nabízí práci pro ty, kdo by si chtěli vyzkoušet, jak se žije na Marsu. Přijímá přihlášky pro čtyři dobrovolníky, kteří budou rok žít v „Duně Alfa“. Je to stavba o rozloze 1700 metrů čtverečních vytvořená pomocí 3D tiskárny umístěná v budově Johnsonova vesmírného střediska v Houstonu. Má dokonale simulovat podmínky, které zažijí opravdoví astronauti na jedné z prvních misích na Rudou planetu.

Placení dobrovolníci budou pracovat na simulované průzkumné misi, která počítá i s „výstupy na planetu“, komplikovanou komunikací se Zemí, ale také s omezeným množstvím potravin a zdrojů i poruchami vybavení a dalšími nečekanými situacemi, které by při reálné expedici mohly marsonauty potkat.

NASA plánuje celkem tři takové experimenty, přičemž první z nich začne na podzim příštího roku. Všechny potraviny pro mise budou připravené tak, aby se daly konzumovat mimo Zemi; některé plodiny si bude posádka pěstovat sama – nepůjde ale o brambory, které pěstoval slavný fiktivní astronaut Mark Watney v podání Matta Damona ve filmu Marťan.

Cíl: Vcítit se do prvních lidí na Marsu

„Budeme sledovat reálné situace na Marsu,“ řekla šéfka projektu Grace Douglasová. „Chceme pochopit, jak se v nich lidé chovají.“ Přihlášky se mohou podávat od pátku, podmínky na uchazeče jsou ale velmi přísné. Všichni musí mít nejméně magisterský titul v přírodovědném, technickém nebo matematickém oboru anebo zkušenosti s pilotováním.

Dalším omezením je, že projektu se mohou zúčastnit pouze američtí občané nebo osoby s trvalým pobytem v USA. Uchazečům musí být mezi 30 a 55 lety, musí být v dobrém fyzickém stavu, nesmí mít problémy se stravou a nesmí být náchylní k nevolnosti při pohybu.

NASA hledá osoby, které mají kvalifikaci blízkou astronautům, uvedl pro agenturu AP bývalý kanadský astronaut Chris Hadfield. Je to podle něj ideální postup; podobné experimenty, které už v minulosti proběhly (například ruský pokus Mars 500), podle něj nepřinesly kvalitní výsledky právě proto, že se účastníci až příliš podobali „obyčejným lidem“. 

Pro správně vybraného člověka by to mohla být úžasná příležitost, řekl Hadfield, který v roce 2013 strávil pět měsíců na oběžné dráze na Mezinárodní vesmírné stanici – jeho videa z pobytu obletěla celý svět, především ta, kde hrál na kytaru a zpíval coververzi písně „Space Oddity“ od Davida Bowieho. „Jen si představte, kolik toho budete moci po návratu dohnat na Netflixu,“ řekl. „Pokud tam budou mít hudební nástroje, mohou vstoupit jako začátečníci a vyjít pak ven jako koncertní mistr,“ dodal.

Nahrávám video

Velmoci mají o Mars zájem

NASA začala v posledních letech misi na Mars připravovat mnohem aktivněji než v minulosti – o Rudou planetu totiž projevuje stále větší zájem i Čína. Ta letos v létě oznámila, že by ráda vyslala v nastávajících letech vlastní misi k tomuto tělesu, také s lidskou posádkou.

Pracuje s plánem, který se skládá ze tří kroků. Ještě před zahájením pilotovaných misí pošle Čína na Mars roboty, jejichž úkolem bude prostudovat místa, kde by mohla být postavena základna. Aby mohli na Marsu žít lidé, bude ovšem zapotřebí naučit se využívat zdroje planety, tedy například získávat podpovrchovou vodu, generovat kyslík a vyrábět elektřinu, píše agentura Reuters. První testy by měly začít v roce 2033.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...