NASA chce hledat život na Venuši sama. Zvažuje vyslání robotické sondy

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zvažuje schválení až dvou planetárních vědeckých misí, včetně mise k Venuši, s cílem zjistit, zda na ní skutečně existuje život. Informovala o tom agentura Reuters poté, co tento týden média oznámila, že vědci v atmosféře sousední planety našli plyn spojovaný s životem.

NASA podle Reuters uvažuje o dvou ze čtyř zkoumaných návrhů misí k planetám, které se v únoru dostaly do užšího výběru. Dvě z nich spočívaly ve vyslání robotických sond k Venuši. Z těch pak jedna, s označením DAVINCI+, počítá s vysláním sondy do atmosféry této planety.

Mezinárodní tým vědců přitom v pondělí oznámil, že v atmosféře Venuše objevil plyn fosfan, který na Zemi produkují mikroorganismy v prostředí chudém na kyslík. Plyn se nachází zhruba 50 kilometrů nad povrchem Venuše a astronomové si jeho přítomnost na druhé planetě od Slunce nedokážou zatím vysvětlit jinak než přítomností života, uvedla světová média.

Doletět k Venuši a podívat se, co se odehrává v atmosféře

„DAVINCI+ je logickou volbou, pokud je motivací na to (nález fosfanu) částečně navázat. Protože způsobem, jak na to navázat, je doletět tam a podívat se, co se odehrává v atmosféře,“ řekl Reuters astrobiolog David Grinspoon, který na navrhovaném projektu pracuje.

Příslušný panel NASA se zabývá ještě dalšími třemi návrhy. IVO má být mise k vulkanicky aktivnímu měsíci planety Jupiter Io, Trident počítá s průletem a zmapováním ledového měsíce planety Neptun Triton a VERITAS se také týká Venuše, ale je zaměřen na zkoumání geologických dějin planety. NASA naznačila, že by si mohla k realizaci vybrat jednu nebo dvě z těchto misí.

Hledání mimozemského života se dosud na Venuši nezaměřovalo. V červenci NASA vyslala robotické vozítko Perseverance (Vytrvalost), které by v únoru příštího roku mělo přistát na Marsu. Na rudé planetě má hledat stopy po minulém životě a vyzkoušet nové technologie pro případné budoucí lidské výpravy.

Ve světle pondělních oznámení šéf NASA Jim Bridenstine prohlásil, že je „čas upřednostnit Venuši“. V prohlášení však Bridenstine ujistil, že proces výběru nových misí bude „spravedlivý a nestranný“. Grinspoon je přesvědčen, že výběr musí reagovat na nedávné vědecké objevy.

Zvýšený zájem o Venuši

Také tento týden ruská kosmická agentura Roskosmos uvedla, že ustoupila od spolupráce s USA na meziplanetární stanici Veněra-D, která by měla zamířit právě k Venuši a umožnit zkoumání vzorků půdy a atmosféry planety.

Mise stanice Veněra-D se plánuje na léta 2027 až 2029. Původně se počítalo s tím, že se bude jednat o společný rusko-americký projekt, ale šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin dal podle agentury RIA Novosti najevo, že dává přednost tomu, aby šlo o projekt národní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...