Náplast liberecké studentky byla oceněna v Berlíně. Pomáhá hojení po operacích karcinomu

Nahrávám video

Koncept nanovlákenné náplasti, která zlepšuje hojení po operacích karcinomu tlustého střeva a snižuje komplikace po zákroku, vyvinula studentka Technické univerzity v Liberci Markéta Klíčová. Projekt uspěl na světovém finále soutěže Falling Walls Lab v Berlíně, kde získal Cenu publika.

Jedinečnost řešení, s nímž přišla Klíčová v týmu s Janou Horákovou na katedře netkaných textilií a nanovlákenných materiálů Fakulty textilní TUL, spočívá v kombinaci dvou materiálů. „Hydrofilní nanovrstva přilne k ráně, kryje ji a usnadňuje hojení, kdežto svrchní vrstva izoluje ránu od prostředí dutiny břišní,“ řekla mluvčí univerzity Barbora Jónová.

Český objev, který zachrání životy

Po resekci části tlustého střeva zasažené karcinomem chirurgové zdravé části orgánu spojí takvanou anastomózou – spojkou. Toto místo bývá příčinnou pooperačních komplikací, které podle studií až u pětiny pacientů končí smrtí. Spojkou totiž může prosakovat obsah střev, který pak způsobí infekci.

„Na trhu jsou materiály, které problém řeší, ale žádný z nich úniku obsahu střev do těla spolehlivě nezabrání. Naše dvouvrstva tu ambici má,“ řekla ke své nanonaplásti Klíčová. Aplikace krycího nanomateriálu je podle ní navíc velmi snadná a obejde se bez zvláštního školení chirurgů. K velkým výhodám patří také to, že nanonáplast není třeba vyndat, až doslouží, tělo ji vstřebá.

Než bude možné nanonáplast použít v chirurgické praxi, čeká ji ještě dlouhá cesta přes klinické testy a Státní ústav pro kontrolu léčiv. „V současné době už probíhají ve spolupráci s Biomedicínským centrem v Plzni in vivo testy nového materiálu na prasatech. V těch zatím dosahuje materiál z liberecké katedry vynikajících výsledků,“ doplnila Jónová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...