Naděje na probuzení indického robotického vozítka na Měsíci slábne

Naděje, že by indický přistávací modul a robotické vozítko na Měsíci obnovily činnost, každou hodinou slábne. Zpravodajskému serveru BBC News to řekli indičtí vědci. Přístroje byly uvedeny do spánkového režimu na začátku září před příchodem chladné a temné lunární noci a od 22. září se s nimi Indie pokouší opětovně navázat kontakt. Zatím marně.

Indické misi se v srpnu jako první na světě podařilo s modulem Vikrám přistát poblíž neprobádaného jižního pólu Měsíce. Robotické vozítko Pragján se pak téměř dva týdny pohybovalo po měsíčním povrchu a provádělo vědecké experimenty.

Indická organizace pro výzkum vesmíru (ISRO) uvedla, že rover své úkoly splnil, zároveň ale vyjádřila naději, že po uplynutí lunární noci trvající zhruba dva pozemské týdny se prostřednictvím solárních panelů baterie znovu nabijí a modul s vozítkem bude v práci pokračovat.

Zranitelné přístroje se nemusí probudit

„Přistávací modul a rover mají mnoho součástek, které nemusely mrazivé teploty na Měsíci přežít,“ prohlásil podle BBC bývalý šéf ISRO Kiran Kumár. Připomněl přitom, že teploty poblíž jižního pólu klesají během lunární noci k minus 200 až k minus 250 stupňům Celsia.

„Pokud nezačne fungovat vysílač přistávacího modulu, nebudeme mít spojení a nedozvíme se, jestli je robotické vozítko naživu. I kdyby všechny ostatní systémy pracovaly, my se to nedozvíme,“ řekl Kumár. 

Indická vesmírná agentura vydala poslední oficiální prohlášení k misi v pátek, kdy oznámila, že žádný signál z Měsíce zatím nezachytila. Podle mluvčího ISRO se organizace bude snažit o kontakt se svými aparáty na Měsíci do 30. září.

„Pokud se Vikrám a Pragján neprobudí, zůstanou na Měsíci jako indičtí lunární vyslanci,“ uvedla ISRO.

Podle dřívějších oznámení Indie rover potvrdil přítomnost síry a několika dalších chemických prvků v blízkosti lunárního jižního pólu. ISRO se ale zatím nevyjádřila k hlavnímu úkolu mise, kterým bylo pátrat po stopách zmrzlé vody, jejíž výskyt by podpořil plány na budoucí osídlení jediné přirozené družice Země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...