Nad Českem byla v noci vidět polární záře. Objevit se může i v dalších dnech

Díky erupcím na Slunci mohou být tento týden vidět z České republiky vzácné polární záře. Pokud tomu tedy bude přát počasí. První náznaky se objevily už v noci z neděle na pondělí.

V noci na pondělí bylo možné z Česka zahlédnout polární záři. Nejjasnější byla ve dvou momentech – krátce po půlnoci a pak znovu těsně před druhou ranní. V obou případech byla podle českého astrofotografa Petra Horálka slabě pozorovatelná i pouhýma očima, pokud byl pozorovatel daleko od měst a měl dokonalý výhled k severnímu obzoru.

Aktivní Slunce přináší naději na „nebeské divadlo“

Záře se objevila v důsledku erupce uvolněné ze Slunce před třemi dny z aktivní oblasti AR3663. Ta za poslední dny vyprodukovala další silné erupce spojené s úniky dalších oblak nabitých částic, jejichž část by mohla Zemi zasáhnout v následujících dnech.

Je proto možné, že slabší polární záře budou z našeho území zaznamenatelné i v následujících dnech. „Zájemci by kromě předpovědi počasí měli sledovat i takzvané aurorální monitory, podle kterých mohou usoudit, zda je úkaz skutečně možné vyhlížet, neboť předpovědět s přesností se nikdy nedá. Jeden z takových monitorů je například na tomto nebo na tomto webu,“ radí zájemcům o pozorování Horálek.

Polární záře zachycená v noci na 6. května ze Záhořic na Karlovarsku
Zdroj: Fyzikální ústav v Opavě/ Petr Horálek

Jak vzniká polární záře

Polární záře patří mezi nejkrásnější přírodní úkazy na obloze. Zatímco v polárních oblastech jsou celkem běžné, v zeměpisných šířkách položených jižněji je jejich výskyt vzácný. V Česku to může být zhruba v rozmezí dvou až tří let. 

„Polární záře vznikají v důsledku interakce nabitých částic putujících kontinuálně ze Slunce s molekulami a atomy vzduchu ve vysoké atmosféře Země. Běžně se vyskytují mezi 80 až 150 kilometry, vzácněji až do výše 400 kilometrů nad zemským povrchem,“ vysvětluje Horálek, který pracuje ve Fyzikálním ústavu v Opavě. Za interakcí stojí konkrétně protony, elektrony a takzvané alfa částice, které Slunce zpravidla produkuje během silných erupcí v magneticky uzavřených oblacích, takzvaných plazmoidech.

„Země má svůj přirozený magnetický štít, díky němuž je většina tohoto životu nebezpečného záření odkloněna. Část tohoto slunečního materiálu ale uvázne v oblastech okolo zemských magnetických pólů, kde siločáry magnetického pole Země, a tedy i částice, proniknou do naší atmosféry. Tam pak díky srážkám s atomy a molekulami vzduchu dochází k excitaci (i ionizaci) a následnému vyzáření v podobě viditelného světla,“ popisuje proces vzniku polární záře Horálek.

„Tak sledujeme v zemské atmosféře doutnavý výboj, jehož odstíny odpovídají konkrétním hodnotám vyzářené energie. Nejčastější zelená a červená záře patří excitovanému kyslíku, vzácnější modré zabarvení pak odpovídá ionizovanému dusíku. Ale to nejsou jediné emise,“ dodává vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...